Už v roce 2012 by mohla řeka Morava v Olomouci vyadat úplně jinak. Projekt realizace protipovodňových opatření totiž počítá s rozšířením koryta a vybudováním odpočinkové zóny. Podle primátora Martina Novotného se Olomoučané mohou dočkat i různých atrakcí, například plavby na loďkách. Ambiciózní projekt bude stát přibližně miliardu korun. Radnice se hodlá podílet třetinou.

Okolí řeky v úseku od Bristolu až k vysokoškolským kolejím dozná zásadních změn. "Především zmizí kamenné stěny, které řeku svazují," vysvětlil primátor. Tuto informaci potvrdil i ředitel olomouckého závodu Povodí Moravy Mojmír Pehal. Podle něj bude zeď výrazně snížena a částečně nahrazena zelení. Kolem řeky tak vznikne až dvanáct metrů široký pás, který bude možno využít k rekreaci či sportu. Obyvatelé okolních domů se podle primátora Novotného obávat nemusejí. "V dané lokalitě je kolem řeky dost místa, aby se změny daly realizovat," ubezpečil.

Změna se dotkne i širšího okolí. Řeka se dočká nových mostů: na Masarykově ulici a u Bristolu. První zmiňovaný opraví město na své náklady. Podle Novotného dosáhnou přibližně sta milionů korun. Most u Bristolu by měl financovat kraj. V okolí řeky bude třeba vybudovat nejen nové přeložky inženýrských sítí, ale i nové komunikace.

Stavební práce by mohly začít v roce 2009, nejprve však bude potřeba upravit koryto od Nových sadů až k nedávno spuštěnému obtokovému kanálu. K Bristolu by se měly bagry a stavební stroje dostat v roce 2010.

Po dokončení celého projektu, by Morava měla bez rozlití pojmout 650 kubických metrů vody za vteřinu, což podle vodohospodářů odpovídá zhruba 330-leté vodě. Ozývají se ale i kritické hlasy. Ničivou povodeň z roku 1997 by totiž nová protipovodňová opatření nepřevedla. Tehdejší průtok byl o více než sto kubických metrů vyšší. "V případě , že dojde k většímu objemu vody, než na jaký jsou technická řešení koncipovaná, dojde k rozlití vody do okolí a tato protipovodňová opatření je mohou pouze zmírnit," uvedl před časem Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu, která se problematikou protipovodňové ochrany zabývá už řadu let. Podle odborníků by se však tak katastrofální záplavy neměly opakovat. „V měřítku dalších dvaceti roků se může odehrát jedna povodeň o velikosti dejme tomu povodně z roku 2002 a pár menších vod na úrovni roku 2006,“ tvrdí geolog Václav Cílek, jeden z předních odborníků na povodně. Pokud se tedy zvýší maximální průtok z dnešních 380-ti kubických metrů na plánovaných 650, pravidelná krizová období jarního tání a letních dešťů budou moci obyvatelé města prožít beze strachu.

Vizuální návrhy architekta, které by kromě protipovodňových opatření vedly i k oživení lokality, chce vedení radnice získat ještě letos.