Rozsáhlá protipovodňová opatření za osm set milionů korun už jsou zanesena v územním plánu města Litovle. Zahájení prací ovšem brání i nadále nesouhlas asi padesáti vlastníků pozemků, které jsou pro stavbu nezbytné. Město proto zvažuje využití institutu vyvlastnění, nechce však k němu zbytečně přistupovat.

Státní podnik Povodí Moravy zahájil i přes majetkoprávní problémy alespoň přípravu nulté etapy, v rámci které jsou připravena opatření podél toku Moravy a Elektrárenského náhonu a nejsou zde zásadní střety s vlastníky pozemků. "Tato etapa byla vyčleněna z celkového projektu protipovodňových opatření, aby bylo možno realizaci některých opatření urychlit, nicméně i maximální protipovodňový efekt této nulté etapy je závislý na dokončení celého projektu. Na tuto nultou etapu bylo letos v květnu vydáno územní rozhodnutí," uvedl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.
Některé práce spojené se zlepšením odtokových poměrů plánuje Povodí Moravy i na letošní rok. "Připravujeme zkapacitnění problematického úseku koryta řeky Radniční Morava. V délce asi tří set metrů odstraníme už na podzim sedimenty z koryta a na toku provedeme probírky břehového porostu včetně odstranění havarijních dřevin a dřevin v průtočném profilu toku," doplnil Světlík. Práce podle jeho slov navazují na loňské akce, kdy vodohospodáři provedli lokální prohrábky koryta Radniční Moravy v prostoru mostku v Bezručově ulici a zajistili provedení terénních úprav břehů na toku Radniční Moravy v místě souběhu s areálem firmy Kimberly-Clark.
V letošním roce také Povodí Moravy za tři miliony korun opraví špatné opevnění a narušené opěrné zdi pod stavidlovým objektem na elektrárenském náhonu v centru Litovle. "Navíc jsme opravili bezpečnostní přeliv elektrárenského náhonu v prostoru nad malou vodní elektrárnou a v rámci odstraňování povodňových škod jsme dokončili sanaci pravobřežní výtrže v korytě řeky Moravy nad jezem Litovel," dodal ředitel závodu Horní Morava Povodí Moravy David Fína.
Podle něj přitom odtokové poměry paradoxně zhoršují i někteří obyvatelé Litovle. V blízkosti koryt řek totiž zakládají černé skládky, nepovolené stavby nebo instalují technická zařízení určená k odběru povrchové vody. "Tyto překážky pak následky velké vody můžou znásobit. Správci toku pak ztěžují, popřípadě i znemožňují údržbu toků. Bohužel se s tímto jevem setkáváme stále častěji," uvedla Olga Žerníčková ze Správy Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.
Zásadní výstavba, která má Litovel ochránit až před stoletou vodou, by v ideálním případě mohla začít v roce 2014. Povodí Moravy předložilo městu investiční záměr už v roce 2006 a od té doby jedná s vlastníky pozemků, kvůli nimž se projekt musel dvakrát přepracovávat. Podnik má ze 160 vlastníků necelou polovinu souhlasů a u pěti desítek jsou jednání velmi obtížná. Nově do jednání o uvolnění pozemků pro stavbu protipovodňových opatření vstoupilo také město Litovel. "Územní plán umožňuje i právní možnost vyvlastnění. Tuto možnost však bereme jako velmi krajní řešení," konstatoval starosta Litovle Zdeněk Potužák.