Že nám staré dobré samoobsluhy vymizely před očima, jsme si zvykli. Zůstaly v podstatě jen výsadou zapadlých vesnic. Chápu, přežitek, který dnes neobstojí. Ale když začnou mizet i dlouhá léta fungující obchody, nezbývá než na vyšlapané pěšinky zapomenout a vyrazit za ranní svačinkou kamsi do supermarketů nebo podniknout orientační běh v poměru co surovina, to jeden obchod. Po "Hrušce" na náměstí zvoní umíráček i priorové Bille.

Trend posledních let, a co já vím možná i desetiletí, kdy ve městech vymírají malé, osobité obchody na úkor supermarketů a hypermarketů, je stará známá písnička. Ale světe div se, když má z centra zmizet právě jeden z takových vytlačovatelů, vlna protestujících hlasů se zvedá podruhé – tentokrát ale v obráceném proudu. S postupující rekonstrukcí Prioru jsou totiž sečteny i dny jednoho z mála supermarketů a vůbec obchodů s potravinami v samotném centru Olomouce. Protože jsme si už zvykli na komfort mít vše potřebné k životu doslova po ruce, slevovat se bude těžko. V duchu hesla "není čas ztrácet čas" stačilo po cestě do práce vyběhnout pro svačinku a cestou z práce zase pro několik nezbytností pro domácnost na večeři. Pracujete-li v centru města, dáte mi, myslím, za pravdu. S likvidací obchodu Hruška přímo na Horním náměstí nezbylo než přesunout zdroj podobných drobných nákupů do dvou nejbližších supermarketů, nebo na Dolní náměstí do potravin Klárka. Ať už jste Hrušce fandili nebo spílali, měla na náměstí své místo – jako záruka rychlého nákupu a k uspokojení základních "potravinových potřeb" byla ideální. A navíc do ní chodili všichni – ti co jí vyčítali zapšklost minulého tisíciletí či hrůznost sortimentu, i ti, kteří naopak s přežilým modelem obchodu sympatizovali. Jednoduše byla šikovně po ruce. Mě osobně její uzavření ani v nejmenším nepotěšilo a podle vzkazu, který se posléze objevil na dveřích opuštěného obchodu, soudím, že nejsem jediná. Volba Billa – Albert – Klárka byla nevyhnutelná. S postupujícími pracemi na přestavbě Prioru se ale návštěvy jeho suterénu, kde Billa sídlí, staly čím dál strašidelnější záležitostí. Přítrž jim koncem měsíce udělá její uzavření, a tak se možnosti volby, ač jen na čas, opět zúží. No nevadí, nezbývá než udělat krůček zpět. Ostatních krámků je tu stále dost, stačí je oběhat jeden po druhém – pro pečivo do pekárny, pro ovoce do podloubí, pro salám do masny, za sýrem do sýrárny. Říkáte lítačka? Bleskový nákup se změnil spíše na orientační běh, ale aspoň se po ránu či o polední pauze trošku protáhneme.