... a s jejími uměleckými přáteli: Jarmilou Malendovou, Arnoštem Svobodou a Václavem Bahníkem. Setkání bylo velmi příjemné a uskutečnilo se v Besedním sále Muzea umění v Olomouci v neděli 1. června. Vlasta Hartlová, členka činohry Moravského divadla v Olomouci, připravila pro návštěvníky svého pořadu ohlédnutí za svým životním putováním, připomněla průběh své umělecké kariéry, pozorně z ní vyzobala situace a příběhy hodné zapamatování a s úsměvem a zjevnou vyrovnaností za vydatného přispění svých přátel po celý večer bavila pozorné publikum.

Vlasta Hartlová je rodem Olomoučanka a v ní strávila s výjimkou studií na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a svého šestnáctiletého angažmá v Šumperku celý život. Ctitelé Thálie ji znají jako osobnost umělecky vyzrálou a svébytnou, schopnou logicky ztvárňovat dramatické postavy a vdechovat jim takový psychologický a sociologický rozměr, že jsou jimi diváci vždy osloveni.

Vlasta Hartlová vystudovala v Brně obor syntetického umění, z čehož vyplývá, že studovala ještě v době, kdy ani akademická půda nepřipouštěla možnost studovat muzikál. V Olomouci působila v souboru operety, po jejím zrušení se stala členkou činohry. Svůj večer založila na svém „rozšafném“ komediantstvím, pěveckých dispozicích a schopnosti číst ve smyslu interpretačně mediálním. K tomu jakoby náhodnou přihodila k dobu i své dispozice konceptuální, režisérské a moderátorské. Výsledkem mohl být večer plný příjemných překvapení, v němž bylo zužitkováno vše, co je vlastní prknům, jež znamenají svět. Tedy vše od písní, dcer ducha našeho, přes šansony až k opeře (Rusalka z toho bledá nebyla).
Pečlivě připravený večer nejrůznějších „překvapení“ byl zahalen do klimatu improvizace a soustavného navozování nejrůznějších překvapení. Tím největší bylo konstatování, že dvouhodinový program tak rychle uplynul...