Šaľa vyhrála znovu po roční přestávce Pohár míru házenkářek, tým DHK Zora Olomouc obsadil v 61. ročníku turnaje druhé místo. Ve finále po prvním poločase vedly Hanačky 14:13, ale nakonec o gól prohrály.

Zprvu po prvních utkáních se zdálo, že se vytvoří dvě dvojice výkonnostně hodně rozdílných  týmů, zejména Duslo Šaĺa vstoupilo do turnaje hodně sebevědomě, oběma soupeřkám (Hlohovec a Stockerau) nadělilo po více než čtyřiceti brankách. Nakonec zejména rakouský tým po sympatickém výkonu proti domácím, kdy sehrál naprosto vyrovnanou partii, šel výkonnostně nahoru zápas od zápasu.

Absolutní jedničkou mezi čtveřicí týmů bylo slovenské Duslo Šaľa, i když závěrečné utkání obou interligových  protagonistů jak Šaľy tak i domácích děvčat snese to nejpřísnější měřítko a skončilo po naprosto vyrovnaném souboji výhrou Šaľy o jedinou branku. Nutno přiznat, že na rozdíl od domácích trenérů, kteří pojali i tento klíčový duel tak jako všechna  dosavadní přípravná utkání jako přípravná naopak Duslo až na výjimky odehrálo většinu klíčového utkání v sestavě s tím nejlepším, co měl jejich nový lodivod Ján Packa k dispozici. Tedy i s novou posilou v brance z Baníku Most Sabrinou Novotnou, která odchytala většinu zápasů a vystřídala až v závěru po zranění zápěstí. Z hrací plochy jsme neviděli odejít v průběhu klíčového duelu kanonýrku Némethovou, ani další slovenské reprezentantky Pocsikovou pivotku Königovou, Nikolu Ráckovou nebo slovenský talent mladičkou Zuzanu Trepáčovou z Nitry. Všechny tyto hráčky se ukázaly v tom nejlepším světle.  Navíc má slovenský velkoklub v sestavě i další skvělé hráčky ať již Černohorku Andrianu Janičič, nebo loňskou nejlepší střelkyni interligy z Bánovů  Karolínu Matušincovou.

Velkým překvapením bylo vystoupení v minulém ročníku pátého rakouského týmu nejvyšší soutěže UHC Stockerau.  V družstvu se představila spolehlivá brankařka Isabel Bernhart, nejlepšími hráčkami však byla především slovenská legionářka Dominika Kodajová, bývalá slovenská reprezentantka, která interligu hrávala v dresech ŠKP Bratislava, Piccard Senec nebo i v Duslo Šaľa. Další hvězdou Sockerau je rumunská legionářka Teodora Magureanu, odchovankyně Baia Mare, řadu let hrála v Hypo Niederösterreich, ještě v minulém roce byla s Hypem i na olomouckém turnaji, takže prostředí v hale Zory dobře zná. Při utkáních se líbila i zkušená křídelnice Barbara Dimmy.

Nováček interligy Sporta Hlohovec nepřijel do Olomouce kompletní, chyběla zkušená reprezentační spojka Sofia Demajová. Družstvo se tvoři za pochodu, v týmu je několik výborných mladých hráček, které by měly být oporami družstva, které bude spoléhat hlavně na tradiční slovenské zbraně - rychlost, pohyblivost a kreativitu. Zmhráček, které se představily na turnaji, mají největší předpoklady prosadit se mezi elitou především Kolečaniová, která nastřílela v turnaji 15 branek, úspěšná byla také Tulipánová se zkušenostmi z pražské Slavie.

Domácí házenkářky Zory Olomouc mohou být přesto, že se jim nepodařilo obhájit vítězství z minulé sezony, se svým vystoupením a výsledky spokojeny. I když před sezonou odešla z družstva do polského Lubinu nejúdernější spojka Markéta Hurychová, a oslabením je i ukončení činnosti Lucie Severové, nebýt nepříjemného zranění Ivany Salašové při utkání proti Zlínu a dalšího poranění mladé Karolíny Žáčkové, pak by po návratu Terezy Fryčákové z pražského hostování ve Slavii  a doplnění kádru o mladé dorostenky Protivánkovou a Krůpovou mohl být hráčský kádr téměř srovnatelný. Navíc je možno počítat s návratem Jarmily Trumpešové ze studijního pobytu ve Slovinsku.

Jestli můžeme hodnotit klíčové hráčky družstva, celá trojice brankařek dostala úplně stejný časový prostor a zvládla zápasy bez větších problémů. Pokud jde o hru spojek, nejproduktivnější  hru převedla Magda Kašpárková, která byla po zásluze vyhodnocena jako nejlepší hráčka turnaje. Jistě bychom v jednotlivých družstvech našli komplexnější hráčky, které by mohly být označeny za největší individualitu turnaje. Magda však jednoznačně po celou dobu turnaje předváděla komplexní výkon, hýřila aktivitou a je pro sezonu velkým příslibem. Z dalších spojek se prosadila zejména střelecky Gajdošíková, ostatní ještě střídaly lepší okamžiky s herními rezervami. Čtveřice křídelních hráček zanechala před novou sezonou velmi dobrý dojem, všechny se prosazovaly brankově, což je před sezonou obrovským pozitivem. Anička Patrnčiaková hrála z rodinných důvodů jen dvě utkání, opět potvrdila, jak velký potenciál má. Trojice pivotmanek má ještě ve své hře rezervy, mladá Protivánková se sice do zakončení zatím příliš neprosadila, „vyrobila“ však několik sedmiček, celkový dojem je veskrze pozitivní, rezervy jsou ještě v některých obranných činnostech, což však platí i pro řady u dalších děvčat. (red)