Najít si stálé zaměstnání v oboru, který studují, a brát měsíčně více než dvacet tisíc korun. To jsou plány většiny studentů olomoucké univerzity. Vyplývá to z průzkumu, který si vysoká škola nechala zpracovat. A přináší i další zajímavá čísla: například to, kolik procent studentů si přivydělává na brigádách a kolik už během studia začalo podnikat.

Více než dva tisíce dvě stě studentů napříč fakultami odpovídalo v průzkumu, který si nechal zpracovat univerzitní Vědeckotechnický park. Cíl byl jednoduchý: zjistit, jaké plány mají studenti po absolvování školy. A výsledky autory překvapily. "Asi nejzajímavějším číslem bylo zjištění, že pět procent studentů by po ukončení školy chtělo začít podnikat a už ví v čem. Další dvě procenta tvoří studenti, kteří by rádi podnikali, ale zatím neví v čem. A pět procent studentů již podnikat začalo. Procenta to nejsou velká, ale když si uvědomíte, že univerzita má před dvacet tisíc studentů, roste nám tu nejméně pět set budoucích podnikatelů a to rozhodně není málo. Když si k tomu přiřadíme skutečnost, že zhruba čtyřicet procent respondentů by rádo zůstalo v regionu, je to už opravdu zajímavé," komentoval výsledky průzkumu ředitel Vědeckotechnického parku Jiří Herinek. Právě Vědeckotechnický park a jeho podnikatelský inkubátor začínajícím podnikatelům nabízí pomocnou ruku.

Zajímavým zjištěním byly i představy studentů, jak se jim povede po ukončení školy. Čtyřicet sedm procent z dotázaných očekává nástupní plat vyšší než dvaadvacet tisíc korun. Osmdesát šest procent studentů přitom počítá, že získá práci v oboru, který studují. Téměř polovina dotázaných má zájem o zaměstnanecký poměr.

Průzkum zjišťoval také, zdali si studenti vydělávají pomocí brigád a co je k tomu vede. "Přivýdělek ke studiu má většina dotázaných, osmdesát tři procent, jen třicet procent k tomu ale vede ekonomická nutnost," zmínil Herinek.
Oproti podobnému průzkumu z roku 2009 nastal nejvýznamnější pokles u studentů, kteří chtějí cestovat a zdokonalit jazyk. Tehdy jich bylo dvacet čtyři procent, nyní se do zahraničí plánuje vydat jen třináct procent dotázaných. Snížil se i počet těch, kteří mají zájem o další vysokoškolské studium. "Z toho je možné vyvodit, že méně vysokoškoláků je ochotno svá studia prodlužovat a oddalovat tak dobu, kdy se stanou výdělečně činným," poznamenala projektová manažerka Vědeckotechnického parku Silvie Polánková.

Průzkum, který by potvrdil, nakolik se plány studentů proměnily v realitu, univerzita zatím neplánuje. Dohledat většinu respondentů po ukončení studia by totiž podle autorů průzkumu bylo příliš náročné a v mnohých případech nemožné.