V neděli 9. září odpoledne se opona Moravského divadla rozevřela slavnostněji než obvykle ze tří důvodů: hrála se první premiéra letošní sezóny, hra byla určena dětem jako slibné budoucnosti olomoucké Thálie a očekávalo se, že dopadne úspěšně.

Je samozřejmé, že „karty“ na tuto partii se rozdávaly již na konci minulé sezóny. První inscenace byla vytvořena z dramatického textu brněnského výtvarníka, režiséra a spisovatele Rostislava Pospíšila, v Olomouci spíše známého z role knižního ilustrátora knih Jiřího Žáka a Jana Trefulky. Autor dramatického textu se stal zároveň režisérem a navrhl i scénu a kostýmy. Hra byla určena pro předškolní věk a první třídy základní školy a týkala se příhod smyšlených Pidínků, starého kocoura a myšáků, zprostředkovaně i dalších tvorů. Absentovaly děje „hrozivé“, spíše se jednalo o několik naplněných zákonitostí, jakože po noci přijde den a poté zas noc, že se z kukly vylíhne motýl a slunce v dešti vykouzlí duhu. Autor dětem ukázal, z čeho se lze radovat. To v době všeobecně rozbujelé skepse je nepochybně výchovné. I pirátští myšáci k mnohému byli dobří – alespoň naznačili, že nic nepadá z nebe samo.

Distributorem dobra se stal starý modrý kocour se svou trubkou a perfektní znalostí, jak to či ono zařídit, aby vše dobře dopadlo. Kocoura přirozeně zahrál staronový člen činohry Jiří Nebenfűhr; čtyřlístek pidínků okouzloval malé diváky podle představ Jany Burešové, Lenky Ouhrabkové, Zdeňka Svobodníka a Vladimíry Včelné a rošťákům – myšákům dávkovali herecké koření Ivana Plíhalová, Jan Musil a Petr Jarčevský.
Moravské divadlo bylo plné milců Thálie, ale i kolegů – divadelníků.