Reklama

Neděle 29. května 2022, svátek má Maxmilián, venku je 5.7 °C

Petr Nerušil: Divadelní Flora se vrací v původní podobě

Kultura

3.5.2022

Jan Procházka

Už pětadvacátá Divadelní Flora vypukne 9. května. Po třech letech provizorií, způsobených pandemií, se vrací v původní podobě a během třinácti dnů nabídne špičková představení z tuzemska i zahraničí. Svět se proměnil a reaguje na to i festival, říká jeho dlouholetý ředitel Petr Nerušil.

Festival se v tradiční podobě vrací po třech letech. Jaký je to pocit?
Jsme pochopitelně rádi. Předloni jsme během první vlny pandemie naplánovali jeho přesun na listopad, ale přišla druhá, takže v roce 2020 se Flora vůbec nekonala a loni proběhla naprosto nestandardně. Kompletně připravený květnový program jsme se totiž rozhodli celý přesunout na podzim a rozložit do devíti týdnů s tím, že většinu produkcí nasadíme o víkendech. Čtyřiadvacátý ročník se tak nakonec uskutečnil, což považuji za mimořádný výkon, protože žádný jiný z velkých jarních festivalů u nás se do takhle komplikované alternativy nepustil, ale covid jeho průběh i návštěvnost samozřejmě poznamenal. Těšíme se, že tentokrát už Flora proběhne v koncentrovanější formě a bez různých omezení.

Jak moc přípravy jubilejního festivalového ročníku ovlivnil fakt, že ten předchozí vrcholil před nějakými pěti měsíci?
Zásadně. Loňský podzimní maraton byl vyčerpávající. Mnoho lidí pendlovalo mezi Olomoucí a místem, kde celoročně pracují nebo žijí, velká část týmu a našich spolupracovníků buď onemocněla, anebo musela do karantény. Dlouho připravovaná logistika se měnila, diváky i hosty paralyzoval strach z nákazy, o festivalové atmosféře se zrovna mluvit nedá… 

A v tomhle permanentním presu a personální nouzi jsme během probíhajícího festivalu řešili všechny podstatné věci související s programem květnové Flory, s jeho finančním zajištěním. Zkraje roku se pak narychlo do nejužšího štábu adaptovaly, naštěstí skvěle, čtyři nové kolegyně, protože spousta těch stávajících se během covidové pauzy stala maminkami…

Letošní program ale vypadá impozantně…
Vzhledem k enormnímu zdražení, obrovskému propadu dotací i tomu, že se o finální výši řady z nich dozvídáme teprve pár dnů před začátkem rok plánované a připravované akce, vypadá vlastně neuvěřitelně. 

Exkluzivním protagonistou letošního festivalového spotu, který se v únoru natáčel v Kolíně nad Rýnem, je německý herec Stefko Hanushevsky – hrdina zahajovací inscenace 25DF „Stefko Hanushevsky představuje Diktátora“, kterou na Floru přiveze Schauspiel Köln.

Jeho podtitul zní New World 2.022. Co si pod tím představit? A co tajemná tečka v letopočtu?
Tematicky i volbou některých hostů na loňskou Divadelní Floru, vymezenou mottem „Krásný nový svět“, programově navazujeme. Tečka v letopočtu měla anoncovat něco jako druhý díl, původně totiž leitmotiv zněl „Beautiful New World“. To sarkasticky či polemicky míněné adjektivum ovšem ve chvíli, kdy Rusové přepadli Ukrajinu, začalo právě ve spojení s letopočtem působit nepatřičně. S grafikem Radimem Měsícem jsme se domluvili na tom, že vizuál tentokrát nebude figurální, ale přednost dostane výrazná typografie. Spojení New World 2022 je teď, bohužel, víc než dramaturgickým popíchnutím, lakonickým konstatováním s velmi nepříjemnými konotacemi…

Na divokou jízdu Evropou pozvou milovníky současného tance Maďarka Beatrix Simkó a Finka Jenna Jalonen v energií nabité produkci „Long Time No See!“

Divadelní Flora nabídne během třinácti dnů na sedm desítek akcí na rekordních třinácti scénách. Je jasné, že tvoje programové tipy by vydaly na samostatný článek, přesto tě o pár z nich poprosím.
Festival odstartuje premiéra nového titulu Divadla na cucky, spolku Kolonie a A Studia Rubín. Ten, kdo má zájem o zahraniční divadlo, si může zajít na exkluzivní hostování špičkových německých scén Schauspiel Köln a Schauspielhaus Bochum nebo na martinské Slovenské komorné divadlo.
Fanoušci současného tance a performance mohou vybírat z mezinárodního mixu šesti výjimečných produkcí, z nichž polovina byla v posledních sezónách zařazena do reprezentativní kolekce Aerowaves. Mohou vidět českou taneční Inscenaci roku i Tanečnici roku, sólo, které zaujalo na prestižním stuttgartském festivalu i unikátní sebereflexi, která v Rakousku získala Nestroyovu cenu pro nejlepší počin tamní nezávislé scény. Divák, který preferuje českou činohru, má možnost navštívit inscenace Národního divadla, Studia Hrdinů, souboru Lachende Bestien, Divadla Na zábradlí, představení HaDivadla i čerstvé novinky olomouckých scén – Divadla na cucky a Moravského divadla.
Významný prostor dostává v letošním programu brněnské HaDivadlo, jehož inscenacím, ale i dalším autorským výbojům a uměleckým postulátům, je věnováno hned čtrnáct festivalových zastavení. Detailněji se zaměříme na tvorbu režiséra a uměleckého šéfa HaDivadla Ivana Buraje, jenž je letošní festivalovou osobností.

Do Olomouce dorazí i jeden z nejprogresivnějších evropských souborů – Schauspielhaus Bochum. Fenomenální Gina Haller (oceněná měsíčníkem Theater heute jako „Talent roku“) se představí ve strhující politické inscenaci jedné z nejvýraznějších osobností současného latinskoamerického divadla, Manuely Infante. Vizuálně i zvukově unikátní představení „Noise. Šumění davu“ uvede DF na scéně Moravského divadla v sobotu 14. května.

Na které další osobnosti se letos můžeme těšit?
S naprostou většinou inscenací, také s ohledem na velké množství besed, osobně dorazí na festival jejich režiséři, dramaturgové nebo choreografové. Tohle není u akcí našeho typu žádná samozřejmost, takže věřím, že diváci jedinečnou možnost osobního kontaktu nejen s aktéry, ale i tvůrci inscenací využijí. Kromě zmíněného Ivana Buraje bude v Olomouci tři dny například spoluautor a protagonista zahajovací kolínské inscenace i letošního festivalového spotu Stefko Hanushevsky, několik dní se budeme potkávat s úžasnou německou herečkou Ginou Haller nebo chilskou režisérkou Manuelou Infante, jež společně vytvořily pozoruhodný, žánrově hraniční projekt Noise. Šumění davu.
Těch zajímavých hostů samozřejmě do Olomouce přivezeme spoustu a nejen z divadelní branže. Na festivalu vystoupí taky zajímaví hudebníci – z Berlína přijede trio Grey Paris, z Mnichova Jaromir Zezula, českou hudební scénu budou, kromě mnoha dýdžejů, reprezentovat Never Sol nebo Floex.

Do prestižního mezinárodního výběru Aerowaves a kolekce titulů německé Taneční platformy byla zařazena neotřelá koprodukce německého choreografa Moritze Ostruschnjaka a kanadského tanečníka Daniela Conanta s Bavorskou státní operou – „Tanzanweisungen“ (Taneční pokyny).

Zaujalo mě představení Havlovy Vernisáže v bytě na Kosinově ulici. Jak vás to napadlo?
S myšlenkou rozšířit festivalové portfolio HaDivadla o tohle subtilní hostování přišel Ivan Buraj. V rámci koncepce takzvané Nerůstové sezóny zasazuje HaDivadlo své kmenové produkce do nových kontextů, takže se odehrání Havlovy aktovky v bytě přirozeně nabízí. Krom obsahové spřízněnosti odkazuje k fenoménu disidentského bytového divadla a současně je symbolem jakéhosi postpandemického restartu – gestem, jímž opět zveme lidi na návštěvu do naší intimní zóny, v níž jsme trávili dlouhé období sociální izolace.

Dvojím uvedením hvězdně obsazené inscenace Dušana D. Pařízka a Divadla Na zábradlí „Zdeněk Adamec. Sebeobviňování“ letošní Flora 20. a 21. května vyvrcholí.

Proměnil se divadelní svět po pandemii?
Jak moc se pandemie promítne do samotného divadelního provozu, se ukáže s odstupem, teď je na hodnocení brzy. Svět se ale s příchodem pandemie bezpochyby změnil a je jasné, že naprosto zásadně jeho podobu i naše životy promění válka na Ukrajině. Fakt, že se vedle naléhavých sociálních a environmentálních témat tyhle dvě události intenzivně promítají do uměleckého uvažování i tvorby již nyní, je evidentní a nutný. Divadlo se s nimi nemůže minout.