Úspěšně pokračuje rekonstrukce části městského opevnění v olomoucké Pekární ulici. Při opravách zdi se zedníci pohybují uvnitř kasematů, které po dlouhé desítky let nikdo neviděl. Oprava je součástí širší snahy vrátit důstojnější podobu významnému areálu s bastiony pod hradním návrším, kde dnes sídlí mimo jiné i letní kino.

Důvodem k opravě byly statické poruchy ve zdivu. Hradební zeď byla mimo jiné i vinou kořenového systému vzrostlého stromu v natolik havarijním stavu, že opravu potřebovala. V dalších letech by poškození a náklady na opravu byly logicky vyšší. Při opravě a dobudovávání zbořených částí cihlových kleneb se postupuje stejnými metodami jako před stovkami let. Ke slovu tak přicházejí klasické dovednosti zručných zedníků i původní pálené cihly z počátku 19. století. „Výhodou je, že můžeme použít na místě nalezené staré pálené cihly. Jsou velmi kvalitní, mají také jiné rozměry než dnešní cihly a v neposlední řadě se díky nim sníží náklady na rekonstrukci hradební zdi,“ uvedl autor projektu, architekt Pavel Pospíšil. „Kontrolní den ukázal, že na stavbě vše probíhá v pořádku a bez komplikací a že tedy nic nebrání tomu, aby rekonstrukce skončila podle harmonogramu do 31. července,“ komentoval prohlídku náměstek primátora Filip Žáček. Podle něj by se prostory uvnitř kasemat mohly veřejnosti při významných příležitostech zpřístupnit.

Foto: Jan Procházka

Foto: Jan Procházka

Stavební firma opravuje klenby i zdivo v podzemních chodbách a čistí interiér kasemat. Opravy se dočká i zděný plot mezi galerií Podkova a kurtinou. Zedníci jej částečně rozeberou, nahradí kovovým plotem a ve zbývající části opraví. Renovaci kulturní památky realizuje město ve své režii. Náklady dosáhnou asi 2,4 milionu korun.

Oprava se nyní týká nejmladší částí opevnění v této části Olomouce. „Ta pochází z let 1810 až 1820,“ upřesnil památkář Miroslav Papoušek. Naopak nejstarší část fortifikace v tomto místě pochází už ze 13. století, jedná se o někdejší hranolovou věž, která dnes tvoří nároží podstatně mladší budovy Domu armády. Uvnitř kasemat byla odkryta i zasypaná kamenná hradební zeď z let 1445 a 1446, kterou byla městská fortifikace rozšířena po připojení předměstí Bělidla (dnešní Sokolská a Koželužská ulice). Pekární ulice, kterou nyní lidé k hradbě přicházejí, existuje teprve od roku 1812, kdy byla v těchto místech proražena původní středověká hradba.