Koledy, punč, přátelé, rodina, ale i shánění dárků, domácí úklid, soutěže o největší množství cukroví … takové jsou poslední dny a týdny, zvané předvánoční či adventní čas. My v Olomouci máme ale letos navíc jedno specifikum, kterým je všelidové hlasování o osudu hazardních her ve městě. Jak to s ním dopadne, to se dozvíme už za nějakých pětařicet hodin, plus mínus. Jak to s ním je, si můžeme říct už teď.

Není sporu o tom, že stanovení termínu konání referenda na jiné datum než iniciátory žádaný den komunálních voleb znamenalo pro budoucí platnost výsledku referenda pravděpodobně utrum. Uznávali to, mimo záznam, i iniciátoři petice. Na radnici pak aktivisté naložili břímě odpovědnosti za to, kolik občanů přijde hlasovat. S ohledem na to, že potřebných pětatřicet procent voličů nepřišlo ani ke komunálním volbám, které mají přeci jen poněkud větší tradici a publikum, je představa, že by oněch pětatřicet procent Olomoučanů obdařených hlasovacím právem přišlo nyní, dost naivní. Přesto se koná, nikdo nezkusil vzít na sebe odpovědnost a říct, že jde o akci poněkud zbytečnou.

To, že ve městě existuje část obyvatel, kterým herny vadí, je přeci zcela jasné už z toho, že se iniciátorům petice povedlo nasbírat přes osm tisíc podpisů! Každý politik s pudem sebezáchovy teď ví, že se jedná o jedno z témat, které lidi zajímá. Strany se i ve volebních programech zavazovaly k tomu, že se tématu hazard budou věnovat. A referendum, k němuž nepřijde dostatek hlasujících, to nijak nezmění – zákon mu to neumožňuje. A přesto se koná, přesto pár stovkám lidí přibude jedno pracovní odpoledne a večer, a přesto město vydá z rozpočtu skoro jeden a půl milionu korun. Přitom za ne zcela důležité už asi referendum považují i sami aktivisté, z nichž se část (10 %) omluvila z účasti v hlasovacích komisích.
Co se tedy v pátek v noci dozvíme? Berme referendum jako svého druhu sociologický průzkum. Uvidíme, kolik lidí považuje existenci hazardu v Olomouci za vážný problém. A zřejmě zjistíme, že vedle heren budeme ještě nějaký čas muset žít, stejně jako žijeme vedle hospod a prodejen tabáku, byť všichni dobře víme, že nemírná konzumace alkoholu a kouření tabáku nesporně škodí organismu a často i sociálním vazbám, stejně jako chorobné hráčství. A třeba nám dojde, že rozumná, vytrvalá a přesvědčivá osvěta může přinést časem hmatatelné výsledky. Možná lepší než jedna akce s velkým humbukem.