Pro lidskou paměť je patnáct let dlouhá doba, některé události se ale nezapomínají. Patří k nim i katastrofální povodně z roku 1997, které zasáhly téměř celou Moravu. Červencová povodeň měla tehdy neočekávaně rychlý a dravý průběh s obrovskou ničivou sílou. Voda dosahovala extrémní úrovně, plošný rozsah a hloubka rozlivů byly nad všechny dosavadní známé hodnoty. Povodeň se svými parametry vymkla možnostem měření a monitorování.

Extrémní úhrny srážek byly v červenci v oblasti povodí horní Moravy (Jeseníky), v oblasti povodí řeky Bečvy (Moravskoslezské Beskydy) a pás srážek zasáhl ještě oblast Hostýnských vrchů a Českomoravskou vrchovinu. Extrémní intenzita srážek byla zaznamenána již v sobotu 5. července 1997 a vysoké srážky pokračovaly i v dalších dnech.
"Za období od 4. do 8. července 1997 napadlo na Lysé Hoře, která charakterizuje situaci v povodí Bečvy, 586 milimetrů srážek. Přitom denní rekordní srážkový úhrn stanice byl 6. července 234 milimetrů," vzpomíná generální ředitel státního podniku Povodí Moravy Radim Světlík.
V oblasti povodí Moravy zahynulo při povodni roku 1997 25 lidí. Nejhůře dopadla obec Troubky u Přerova, kde zemřelo devět lidí a totálně bylo poškozeno více než tři sta domů. Celkové škody v povodí Moravy a Dyje byly odhadnuty na více než dvacet miliard korun. Z téměř čtyř tisíc kilometrů toků, které byly ve správě podniku Povodí Moravy, byla červencovou povodní zasažena polovina, tedy dva tisíce kilometrů toků.

Horní Morava

Povodňovými rozlivy bylo v Olomouckém kraji postiženo 110 obcí a měst, evakuace proběhla ve 38 obcích. Evakuováno bylo 7850 osob, při povodni zahynulo v oblasti Olomouckého kraje 24 lidí. Rozlivy zasáhly plochu 434 kilometrů čtverečných a průměrná hloubka rozlivů dosahovala 2,5 až 3 metry. Průtoky přesáhly výrazně hodnoty stoleté vody, místy až vody osmisetleté Q800.
"Hned po povodních bylo nutné odstraňovat rozsáhlé povodňové škody. Jen v letech 1997 až 2004 zajišťovalo Povodí Moravy nápravu povodňových škod na vodních tocích a dalším vodohospodářském majetku s celkovými rozpočtovými náklady 2,5 miliardy korun," zmínil ředitel závodu Horní Morava Povodí Moravy David Fína.

Střední Morava

Kritická situace nastala již 7. července na menších tocích, jako je Rusava či Dřevnice. O dva dny později postupoval rozliv přes Kroměříž do Otrokovic a Napajedel, 10. července došlo k masivnímu zaplavení Kroměříže a Otrokovic. O den později přichází kulminace ve Spytihněvi, 12. července je zaplaveno Uherské Hradiště, den poté i Veselí nad Moravou a 15. července dosahuje záplava do Hodonína. Druhá vlna povodní ustoupila až 28. července.
Zasaženo bylo celkem 92 obcí, z toho více než 30 v okresech Kroměříž a Uherské Hradiště. Evakuováno bylo 34 tisíc obyvatel, nejvíce (20 tisíc) v okrese Uherské Hradiště a 10,5 tisíce v okrese Hodonín. Maximální průtoky byly kolem 500 metrů krychlových za sekundu v Kroměříži a asi 600 metrů krychlových v Uherském Hradišti a Hodoníně.

Dyje

Rok 1997 nebyl v povodí Dyje tak katastrofický jako na řece Moravě, o to horší byly povodně v roce 2002 a 2006, kdy rozsah povodňových škod byl skutečně ničivý. "Závod Dyje má to štěstí, že všechny velké sídelní celky mají vybudovanou regulaci či úpravu toku zajišťující většinou bezproblémový průchod velkých vod těmito strategickými body s velkou koncentrací obyvatel," řekl ředitel závodu Dyje Povodní Moravy Jan Moronga.