Ve dnech 1. – 10. května se v Olomouci již pojedenácté uskuteční festival Divadelní FLORA, třetí největší divadelní festival v České republice.

Během deseti dnů se v Olomouci uskuteční 28 divadelních představení, divákům budou nabídnuty významné filmové projekce a na otevřených pódiích vystoupí řada hudebních těles. Do Olomouce přijedou dramatičtí umělci z 12 zemí celého světa. Festival je špičkovou kulturní událostí, a poněvadž v minulých letech širou zájmovou sféru nezklamal, bude z větší části „vyprodán“ dřív, než začne. Divadelní Flora 2007 byla připravena ředitelem Petrem Nerušilem, jehož zájem o divadelní kulturu je bez nadsázky „životní“. Olomouc festivalem překračuje své „krajské“ vymezení a stává se ve světě české Thálie pojmem. Pro lepší orientaci mezi více než čtyřmi desítkami produkcí jsme požádali o rozhovor ředitele Divadelní Flóry pana Petra Nerušila.

Čím je, pane řediteli, letošní Flora výjimečná?
Letos je rekordní svou délkou. Poprvé trvá deset dní. Prodloužení naznačuje, že i náplň festivalu je bohatší, než tomu bylo v letech minulých. V kratší době by festival proběhnout nemohl. Další dobrou zprávou je okolnost, že festival nabírá charakter mezinárodní události. Polovina produkcí – divadelních i hudebních - je ze zahraničí, vesměs ze zemí, kde se mluví jazyky, jimž lze porozumět bez tlumočení – mám na mysli produkci slovenskou, polskou či ruskou. Vždy jde o inscenace výjimečné.

Mohl jste si takové pojetí festivalu dovolit?
Všechno se odvíjí od finančních možností. Počáteční podoba Divadelní Flory byla skromnější, ale v roce 2001 se podařilo navýšit prostředky, což umožnilo rozšířit program festivalu. I letošní prodloužení o jeden den je pro náplň festivalu významné. Divadelní Flora není komerční záležitost, je jen třeba dosáhnout ve spojení s dotacemi a granty dosáhnout ekonomické vyrovnanosti.

Co myslíte, že Olomoučany nejvíce osloví?
Ze zkušeností posledních let víme, že se Divadelní Flora zdaleka netýká jen Olomoučanů. Překvapivé množství diváků do Olomouce přijíždí s cíleným zájmem na určitá konkrétní představení. Příležitost k poznání vzdálenějších divadel, inscenací i herců nebývá častá a je dostupnější než cestování do jejich domovského sídla. Některé inscenace Divadelní Flory jsou proto vyprodány již v prvních dnech.

Není festival spíše pro mladé?
Pro mladé ve smyslu zájmu o nové rozhodně je. Ale kritériem není fyzický věk, ale spíše to otevřenost ducha. Pozdní představení jsou ale převážně navštěvována univerzitním mládím.

Které inscenace vzbudí podle Vašeho názoru největší zájem?
Předpokládám, že hlediště naplní především pražské inscenace a představení slovenských divadel. Některé z nich opatří k oceněným počinům české a slovenské Thálie. Z pražských inscenací vyvolává zájem již proslavený Hamlet i Světanápravce, ze slovenských prešovský Strýček Váňa s oslňujícími výkony herců a martinský hodně intelektuální Ivanov.
Některé scény, na nichž proběhne festivalový program jsou malokapacitní. Zařazujeme do nich inscenace výjimečné – platí to především pro Divadlo hudby, kde uvádíme zahraniční inscenace bez simultánního překladu nebo hry dramaturgicky výjimečné , např. Gelardiho Zlomatku.

Co byste ještě k Divadelní Floře dodal?
Nemohla by se uskutečnit bez vstřícného postoje Moravského divadla, které propůjčuje pro festival divadelní budovu, všechna zařízení i personální zázemí. A to přesto, že festivalové publikum a držitelé běžného abonmá jsou skupiny shodné jen výjimečně.