V zoologické zahradě se radují z mláďat gibonů. Na snímku jsou giboni zlatolící. Jsou zajímaví tím, že obě pohlaví gibonů zlatolících se rodí ve světlém barvě. Po zhruba roce věku života se však přebarvují do černa. Samci již zůstanou černí, samice se ale v období pohlavního dospívání ještě jednou přebarví zpět na světlou barvu, která jim už zůstává. Přiznat barvu bývá u gibonů mnohdy riskantní, neboť pro samici je výhodnější „tvářit se“ déle jako samec, který je z rodiny k samostatnému životu vyháněn později. 

Mládě můžete spatřit i v sousedním výběhu gibonů lara. Chce to ale větší trpělivost, neboť matka i její potomek jsou oba černé barvy a tak pozorovatelům mohou splynout.

Obnova Pavilonu kaloňů je úspěšně hotová. Posledním prvkem, který se ještě dotvářel, byla hvězdná obloha, čímž se pavilon ještě více přiblížil volné přírodě. Nebo alespoň tomu, co by v ní kaloni mohli vidět. "Konkrétně noční oblohu pozorovanou z jižní polokoule, o níž se postaral tým odborníků z Pevnosti poznání, interaktivního muzea vědy, provozovaného Univerzitou Palackého v Olomouci," zmínila mluvčí zoo Iveta Gronská.

Podle Anny Krčmářové z Pevnosti poznání nebylo vytvoření noční oblohy lehkým úkolem. "V planetáriu jsem si musela najít oblohu, kterou můžete spatřit nad ostrovem Rodriguez. Obloha se však během noci pomalu otáčí a mění se i v průběhu roku. Bylo tedy potřeba vyhledat takovou část, která bude pro návštěvníky zoo atraktivní. Ta pravá zábava přišla při překreslování oblohy na stropní panely pavilonu. Vše muselo odpovídat světovým stranám, museli jsme také dávat pozor, abychom souhvězdí nepřekreslili zrcadlově. Kolegové pak už jen vyvrtali otvory na diody a ty zapojili. Návštěvníci tak mohou pozorovat v pavilonu i  souhvězdí známá z naší oblohy jako je například Orion, Velká medvědice či Štír,“ prozradila Krčmářová, která v Pevnosti poznání působí jako koordinátorka fyziky.