V neděli 29. dubna byli na tradičním hudebním večeru paní Jarmily Malendové – v pořadí již 131. – jako hosté vzácní a slavní pěvci Mária a Richard Haanovi.

Pěvci, jejichž uměleckým výkonům již nadšeně aplaudovali nejen nadšení návštěvníci našeho Národního divadla, Státní opery Praha a dalších předních scén, ale i vděční posluchači v Miláně, Paříži, Londýně, Vídni, Kodani, Petrohradu, ale i v Americe a na zbývajících kontinentech. Přijeli do Olomouce a v komorním prostředí Besedního sálu Muzea uměni koncertovali napěchované stovce bez dechu naslouchajících návštěvníků, aniž by hnutím jediné brvy naznačili, že by jim posluchači, mezi nimiž absentovali jak příslušníci královských rodin, tak i špičkoví reprezentanti hanáckého a olomouckého nebe (s výjimkou poslance Ing. Martina Tesaříka), byli na špičkové nasazení málo atraktivním publikem.
Po pravdě řečeno, každý věděl, že Mária a Richard Haanovi přijeli do Olomouce z přetlaku vděčnosti vůči paní Malendové, jež již před lety, přesněji v době, kdy paní Mária Haanová byla sólistkou opery Moravského divadla, představovala umělkyni na svých večerech jako budoucí světovou hvězdu. Ztěží si lze představit, že by v posledních letech manželé Haanovi zpívali v tak malé a k zalknutí vydýchané koncertní síni, že by z nich kdy tekly takové čůrky potu jako v neděli a že by to někde snášeli s takovým sebezapírajícím nadhledem!
Večer árií byl jejich zásluhou nezapomenutelný. V podmínkách kritického klimatu se podařilo speakrovi a moderátoru večera Arnoštu Svobodovi vytvořil v sále ovzduší přátelské, ba až bodré a neformálně rodinné. Všechny hvězd se dotýkající mimořádnosti, o nichž byla během večera řeč, se v tomto rozpoložení duší jevily jen jako mimochodem absolvované maličkosti – ať již to bylo přeplavání kanálu La Manche nebo koncertování v Covent Garden. Prostě vzácná rodinná pohoda k pohledání, která umocnila zážitek v dokonalý prožitek. Říká se tomu obdarování z nebes.

Ještě jsme si nevšimli uměleckých výkonů. Obdivovat a oceňovat samými superlativy je možno vše, co bylo do repertoáru večera začleněno: od „měsíčkové“ árie z Dvořákovy Rusalky přes árii Mini v Pucciniho Bohémě a Mařenčino slavné sólo ze Smetanovy prodané nevěsty či árii Eleny Sicilských nešporách, což všechno na výsost skvostně přednesla Mária Kadlčíková, jež byla kolegiálně střídána Richardem Haanem tu v roli Voka ze Smetanovy Čertovy stěny, tu arií Jima z Frimlovy Rose Mary, zpěvem Jiřího Germonta ve Verdiho La Traviatě, árií Voka v Pauerově Zuzaně Vojířové nebo Porgyho v Bernsteinově opeře Porgy a Bess. Duet z této černošské opery tvořil finále večera. Paní Jarmila Malendová oba pěvce v roli klavírního doprovodu provázela s velkým zaujetím a nasazením. Jako iniciátor tohoto velkolepého večera jí byl vzdán upřímný hold.

Během večera citoval průvodce večerem Arnošt Svoboda několik úryvků z divadelních recenzí, jež se týkaly výkonu obou hostů na našich i světových scénách. Přesto, že byly velmi solidně napsány, každý si uvědomil, že slova zůstávají stále jen slovy, zatímco každé umělecké vzepětí je hlubokým a silným zážitkem. Platí to i pro večer árií Márie a Richarda Haanových, konaný v Besedním sále MUO.
Z všeobecného nadšení diváků bylo možno vycítit, že si každý uvědomil neopakovatelnost a unikátnost večera a že vděčnost bude oba umělce provázat ještě dlouho.