Vzbuzovala ve vás slibovaná Šantovka Tower děs běs? Měli jste hrůzu, když jste si ji jen představili tyčící se po boku nového skleněného nákupního obra Šantovky? Tak teď se raději něčeho přidržte, nebo ještě lépe, sedněte si na pozadí. Zatímco se totiž olomoucká veřejnost rozdělila na dva rozhorlené tábory, zda stavbu Šantovky Tower posvětit či zavrhnout, nenápadně se tu, nic netušící veřejnosti za zády, schyluje ke stavbě jiného mnohapatrového monstra. Navíc, jemně řečeno, podivuhodného vzhledu. Tak, co teď s tím, milovníci olomouckého panoramatu?

Už včera s touto horkou novinkou přišel kolega z tiskovky na radnici. Bohužel to jsme ještě neměli vizualizace, protože si investor přál sám svůj architektonický záměr prezentovat na vlastní tiskové konferenci. A ta se udála právě dnes.
Tady vedle sebe můžete vidět nákres, který náš redaktor Honza Procházka stvořil na základě informací a návrhů, které včera posbíral na radnici, a druhý, již reálný obraz toho, co si Josef Tesařík, coby otec a investor projektu, usmyslel vybudovat po boku modře se zrcadlícího věžáku na třídě Kosmonautů. Mimochodem také z jeho "dílny“.

Co na to říkáte? Kolega to označil trefně jako "Projekt Váza“. Lichotivé, až umělecké. Ó, jaké pozoruhodné architektonické zátiší se nám to rýsuje na břehu řeky Moravy na třídě Kosmonautů.
Takže my se tu třepeme, že nám Šantovčí obr zhyzdí historický půvab Olomouce, pořádají se demonstrace a lidé se mezi sebou hádají, co je a co není pro jejich město dobré, a teď všem těm zavilým bojovníkům a odpůrcům proti výškovým monstrům, Josef Tesařík nenápadně vypálil rybník. Spokojeně se teď může smát pod vousy. Všichni jste se báli Šantovčího Toweru a teď dostanete ještě pětačtyřicetimetrovou pecku navíc. Spiritualia. Tak zní jméno její. Povznášející označení. Snad nám tím její tvůrce chce naznačit, kam přesídlí svatostánek duchovního života Olomoučanů. Snad i ona výška, podobně jako v dobách gotický, naznačuje ono povznášející směřování k Bohu. Tenkrát se sice stavěly katedrály, ale to už se dneska nenosí. Když po sobě chce současná společnost zanechat nesmazatelnou stopu a nezapomenutelný architektonický otisk dalším pokolením, co udělá investor – lidumil – stavitel? Čtyřicet pět metrů vysoký věžák skutečně vázovitého tvaru! Čtete správně, to je totiž, zdá se svatostánek odpovídající potřebám dnešní společnost. Kdo se tam bude chodit povznášet? Zřejmě všichni milovníci výškových staveb. K čemu ji olomoučtí občané skutečně a prakticky potřebují? Opravdu pro spirituální rozvoj? Pro další kavárnu, restauraci, studovny, přednáškové sály či byty? Tady u nás v Olomouci? Neblázněte. A kdo tam bude chodit? Otázka, na kterou neznám odpověď. Spíš se mi zdá, že už nyní tu máme přestudentováno a přeškolováno. K tomu, aby lidi začali duchovně žít, potřebují "začít duchovně žít", ne novou obří budovu.
Investor právě nadšeně vytáhl do boje za stavebním povolením. To je snad to jediné, co mu aktuálně chybí. Vizi, projekt, nadšení, peníze – tím vším zjevně oplývá. A protože si je tím vším jist, stačí mu souhlas a stavět se může, podržte se podruhé, už v květnu! Paradox, tak to vidím já. Místo jedné dlouze diskutované výškové stavby, která, dá se říci, rozdělila olomouckou veřejnost, teď máme na krku dvě. S tím asi bojovníci za krásnou a historickou Olomouc nepočítali. Prosadí si Josef Tesařík cestu pro menšího bratříčka jeho zrcadlové dominantě třídy Kosmonautů?