Po dvaceti letech se na scénu Moravského divadla vrátí opereta Král tuláků, slavné dílo česko-amerického skladatele Rudolfa Frimla. Premiéra se uskuteční v pátek 19. října 2007 v 19.00 hodin.

Osudy významného básníka středověku Françoise Villona nastudoval režisér Martin Dubovic ve spolupráci s dirigentem Tomášem Hanákem, choreografem Jiřím Kyselákem a sbormistryní Lubomírou Hellovou.

Král tuláků vypráví fiktivní příběh francouzského básníka středověku Françoise Villona. Opereta, která měla premiéru 21. září 1925 v New Yorku, je mnoha odborníky považována za vrchol Frimlovy tvorby. V Čechách byla poprvé uvedena v listopadu roku 1928 v Divadle na Vinohradech a brzy se dočkala dvou filmových zpracování – v roce 1930 (režie: Ludwig Berger) a 1956 (režie: Michael Curtiz).

Režisér uváděné inscenace Martin Dubovic je přesvědčen, že Král tuláků je svými kvalitami srovnatelný jen s takovými díly jako je Nedbalovo Vinobraní nebo Polská krev. Cení si skutečnosti, že se ve Frimlově hudbě prolínají ryze české hudební motivy s náznaky amerického způsobu instrumentace.

Martin Dubovic také oceňuje kvality souboru opery a operety Moravského divadla. Podle jeho názoru členové souboru vyhověli jak nárokům pěveckým, tak i hereckým. Obsazení rolí odpovídá charakteru postav. Ladislav Petrů a Vladislav Zápražný nastudovali Ludvíka XI., Antonín Valenta a alternující Petr Císař budou hrát Françoise Villona, Petra Šímu uvidí diváci v roli Villonova přítele Tabaria, Barbaru Sabellu-Oczkovou a Terezii Švarcovou zase ocení v roli dvorní dámy Kateřinu de Vaucelles. V dalších rolích se objeví Petruše Cimburková nebo Zdeňka Mollíková (hospodská Margot), Hana Kostelecká nebo Lea Vítková (lehká holka Huguette), Olga Koubková nebo Ludmila Machytková (Lady Mary), Ondřej Doležal nebo Josef Sitko j.h. (královský lazebník) a mnozí další členové souboru opery a operety Moravského divadla Olomouc.

Scénu k inscenaci Král tuláků navrhl jako host dlouholetý spolupracovník Moravského divadla Martin Víšek. Celý realizační tým oceňuje, že se mu skvěle podařilo skloubit dva absolutně odlišné světy – středověkou hospodu a prostředí kolem královského paláce. Obdobně se vypořádala s kostýmy také výtvarnice Eliška Zapletalová, která vedle oděvů lůzy stvořila nádherné gotické róby šlechtického dvora.