Barokní knihkupectví světa. Tak by se dalo nazvat Nizozemí v období baroka. Zatímco jinde mnohé tituly nemohly vycházet, díky velké svobodě v této zemi mohly spatřit světlo světa i tituly třeba v našich zemích zakázané. A nebo se tu tisklo prostě proto, že to Nizozemci uměli nejlépe. Reprezentativní výběr ze zhruba čtyř tisíc nizozemských tisků ve sbírkách olomoucké vědecké knihovny teď přináší v nové výstavě Arcidiecézní muzeum.

Výstavu, která bude zahájena dnes večer, připravil vedoucí Katedry nederlandistiky Univerzity Palackého Wilken Engelbrecht. Barokní Nizozemí bylo podle něj světovou knižní velmocí. “Tiskařská centra byla například v Antverpách, Lovani, Bruggách, Bruselu, Amsterdamu nebo v Leidenu. Termín nizozemský tisk přitom může matoucí, protože ve většině případů knihy nevycházely v nizozemštině. Převažovala latina a francouzština, zatímco nizozemština tvořila zhruba deset procent produkce,“ zmínil Engelbrecht.
Historické fondy olomoucké Vědecké knihovny ukrývají na čtyři tisíce nizozemských tisků z doby, kdy země byla „barokním knihkupectvím světa“, jak se výstava jmenuje. Podle ředitelky knihovny Jitky Holáskové je to pravděpodobně proto, že se v Olomouci v rámci papežského semináře Collegium Nordicum připravovali na misie jezuité, kteří měli v Nizozemí obracet protestanty na katolictví. “Nizozemské tisky z našeho fondu mají velkou historickou a uměleckou hodnotu. Atraktivní jsou také z hlediska doloženého původu v olomouckých a moravských církevních i šlechtických knihovnách,” dodala. Výstava a katalog podle ní prezentuje některé typické akvizice bývalých církevních vlastníků, počínaje olomouckou metropolitní kapitulou a bohosloveckým seminářem. Vystaveny jsou také knihy z jezuitských kolejí, z augustiniánského kláštera v Olomouci i Šternberku, z cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou a mnohých jiných míst.

Pestrý je nejen původ vystavených tisků, nýbrž také zastoupené literární žánry. Ve sbírkách Vědecké knihovny jsou například atlasy a cestopisy. “Nizozemí bylo v 16. století dokonce nejdůležitějším evropským centrem kartografie. Sbírka map kartografa Abrahama Ortellia byla dokonce vůbec prvním takovým souborem, označovaným jako atlas,” připomněl Wilken Engelbrecht. V Arcidiecézním muzeu jsou vystaveny i ukázky teologické a filozofické literatury, a to jak “kacířské” spisy, tak díla jezuitů nebo reformistů, židovské tisky či korán a antičtí autoři. Pozoruhodnou položkou jsou spisy Jana Ámose Komenského, který se z náboženských důvodů uchýlil do Holandska. “Podporovala jej aristokratická rodina De Geerů, která financovala vydání většiny jeho pedagogických a filozofických spisů. Na výstavě představujeme například jeho snad nejznámější spis Labyrint Swěta a Rág Srdce či první nizozemské vydáni jeho lingvistické práce Vestibulum,” řekla kurátorka výstavy Gabriela Elbelová. Mezi vystavenými tisky nechybějí ani technické a přírodní vědy nebo právnické spisy. “Samostatnou kapitolou jsou pak Libri prohibiti, tedy zakázané knihy, mezi nimiž je zastoupení nizozemských tisků výrazné. Nizozemští tiskaři netiskli jen protestantské spisy, které byly nepřijatelné pro katolické kruhy, ale neváhali tisknout ani spisy sociniánských teologů,” upozornila Elbelová.
Vedle knih uvidí diváci také několik dobových map ze sbírky Vědecké knihovny i mědirytů a leptů od nizozemských rytců z bohaté grafické kolekce Muzea umění Olomouc. Výstava se bude po dobu svého trvání proměňovat. “Některé vzácné exponáty – zejména atlasy a cestopisy - v průběhu výstavy vyměníme a v ostatních knihách z důvodu ochrany papíru, ale také pro možnost nahlédnutí na jiné strany a zajímavé ilustrace přelistujeme stránky,“ doplnila Elbelová.
Výstava Barokní knihkupectví světa potrvá v Arcidiecézním muzeu od 20. května do 13. září.