Olomoucké Muzeum umění otevřelo své rozsáhlé sbírky, jejichž původ se datuje až do šestnáctého století. Během pětiměsíční výstavy z nich představí na šest stovek exponátů napříč časem: k vidění tak bude slavný Tizianův obraz Apollón a Marsyas i díla Andy Warhola či Emila Filly.

Největší přehlídka rozsáhlých sbírek Muzea umění za posledních téměř čtyřicet let. To je výstava, která bude od pátku až do konce března k vidění prakticky ve všech výstavních prostorách budovy muzea na Denisově ulici a podstatné části Arcidiecézního muzea na Václavském náměstí. A návštěvníci se, pokud zvolí doporučenou trasu, mohou projít doslova celou historií umění. "Podstatná část našich sbírek pochází z olomouckého arcibiskupství, jejich počátek se datuje až do šestnáctého století," vysvětlil ředitel muzea Pavel Zatloukal a dodal, že bylo opravdu z čeho vybírat, ve sbírkových fondech je na sto sedmdesát tisíc předmětů. "Výběr byl velmi obtížný, podařilo se nám ale vystavit asi šest stovek předmětů, které skutečně reprezentují vývoj výtvarného umění od nejstarších dob až po dnešek a to ve všech výtvarných oblastech," popsal Zatloukal.

Pokud návštěvníci chtějí absolvovat cestu v čase, jejich pouť by měla začít v Arcidiecézním muzeu. "Jsou tu díla starých mistrů jako je Tizian, van Dyck a další velikáni, jsou tu ale také středověké knižní malby, hudebniny či vzácné mince nebo busty," přiblížil kurátor této části expozice Ondřej Zatloukal.

Další část výstavy se odehrává v budově Muzea umění, kterým by návštěvníci měli procházet odshora dolů. "Ve třetí patře je umění devatenáctého století: zastoupena jsou díla Vojtěcha Hynaise, bratří Mánesů, Josefa Myslbeka a další," nastínila kurátorka Jana Hrbáčová.

O patro níž se návštěvníci přenesou do časů secese, moderny, avantgardy a dalších směrů první poloviny dvacátého století. "Zastoupeny tu jsou významné osobnosti českého moderního umění jako Emil Filla, Josef Mařatka, Jan Preisler či proslulá surrealistická malířka Toyen," vyjmenoval kurátor Ivo Binder.

První patro - sál Trojlodí - je věnováno umění od druhé poloviny dvacátého století až po současnost. Tady jsou k vidění díla mimořádných osobností nejen české, ale i světové výtvarné scény: napříkad Andy Warhola nebo Magdaleny Abakanowicz. Autoři výstavy nezapomněli ani na budovatelské umění, art brut a nová výtvarná média.

Shlédnout celou výstavu najednou zvládne jen hodně otrlý milovník umění. Kurátoři proto doporučují, vyhradit si na ní alespoň dva dny. Na každou část se totiž platí vstupné zvlášť; shodně po padesáti korunách.
Historie Muzea umění se začala psát v roce 1951, výstava je tak vlastně i oslavou šedesátého výročí založení.