Ve čtyřech patrech přístavby Slovanského gymnázia stojí pozoruhodné sochy. Jsou to kopie světců ze sloupu Nejsvětější Trojice, které vznikly v padesátých letech z odlitků, pořízených během války. Vlastivědné muzeum, které sochy do školy dlouhodobě zapůjčilo, v těchto měsících pracuje na jejich restaurování.

Sádrové kopie soch světců Václava, Mořice, Cyrila a Metoděje mají pohnutý osud. Během druhé světové války, když se k Olomouci blížila fronta, panovala obava, aby nedošlo k poničení nesmírně cenných památek. "Jednu z nejvíce exponovaných představoval sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí. Proto vznikly klínové formy světeckých postav a reliéfů sloupu, aby bylo možné v případě poškození vytvořit jejich přesné kopie," vysvětlila historička Markéta Šreková Doláková. Obavy se nakonec, alespoň v případě budoucí památky Unesco, nenaplnily. Přesto v padesátých letech podle forem vznikly odlitky. "Tehdy se ukázalo, jak kvalitně a přesně byly formy vyrobeny," doplnila Šreková Doláková.

Jak se ale odlitky, které se dlouhá desetiletí nacházely v depozitářích Vlastivědného muzea, ocitly na chodbách Slovanského gymnázia? "Když jsme před jedenácti lety otevřeli naši moderní přístavbu, zdálo se nám to prostředí v kontrastu s historickou budovou trochu strohé," vzpomíná ředitel gymnázia Radim Slouka. Škola se proto dohodla s muzeem právě na zapůjčení soch, které v prostoru vytvářejí jedinečnou atmosféru. "Musím s hrdostí říct, že za celou tu dobu nedošlo k jedinému poškození soch ze strany studentů. Je vidět, že si váží toho, v jakém prostředí mohou studovat," vyzdvihl Slouka.

Sochám sice neublížili studenti, jedenáct let jejich pobytu na chodbách se na nich ale přece jenom podepsalo. "Bohužel je tu nestálé klima, vlhkost, nevyhovující světlo a také průvan. Sochy byly sice ve stabilním, ale dlouhodobě neudržovaném stavu," shrnula restaurátorka Aneta Ševčíková. Zejména se podle ní odlupovala povrchová polychromie imitující pískovec, sochy byly zaprášené a  u některých odlitků došlo také k mechanickému poškození sádrové hmoty. Díla proto od září procházejí procesem, který má tento neutěšený stav napravit, aby sochy dále mohly ve škole zůstat. "Bez stabilizace by docházelo k nevratným ztrátám původních povrchových vrstev. Naším cílem je povrch zpevnit, zpomalit degradaci a citlivě sjednotit vzhled tak, aby bylo možné sochy bezpečně prezentovat i nadále,“ vysvětlila Ševčíková.

Umístění soch na gymnáziu má podle jeho ředitele hluboký význam. „Slouží nejen jako zdůraznění skutečnosti, že je Slovanské gymnázium nejstarší moravskou střední školou a jako výraz sounáležitosti školy s historií města, ale i jako mimořádná učební pomůcka pro výuku historie i výtvarné výchovy. Každý rok jsou sochy obdivovány návštěvníky gymnázia i našimi studenty," zdůraznil Slouka. Zájem je pochopitelný. Originály jsou totiž umístěny ve značné výšce a zblízka si je tak prohlédnout nelze.

Restaurátorské práce na Slovanském gymnáziu budou probíhat ještě během příštího roku. Kdy přesně budou dokončeny, se podle restaurátorek nedá odhadnout.