Titulek odpovídá na otázky Kde? Kdo? Co? Zasvěcenému znalci neoficiální tvorby z doby totality by i tak stručná charakteristika postačila nejen pro základní orientaci, ale i k velmi konkrétní představě o charakteru vystavené tvorby.

Michal Matzenauer patří mezi tzv. samizdatové autory, a to jako malíř, ale i básník, což dokládají básnické sbírky Alkohol v krvi (samizdat. edice Popelnice, 1981), Pokročilá doba (samisdat. edice Popelnice, 1982) a Postavy na zpracování (Inverze, 1993).

Charakteristiku o Michalu Matzenauerovi jako malíři přiléhavě napsal jeho přítel Jan Rous: Matzenauer maluje, jako když se píše deník, v němž si člověk rozšifrovává otázky..
Umělec se nechává inspirovat životem, prožitky, pocity, a to jako malíř i jako básník. Díla v obou oblastech jsou k jeho životu komplementární, což znamená navzájem se doplňující. Výstavu je tedy možno chápat jako výpověď o životě, výpověď o umělcově personální historii, o mezích, hranicích, limitujících faktorech.

Výrazným znakem Matzenauerovy tvorba je její cykličnost. Ta vyplývá z autorovy schopnosti vnímat všechno jevy života z různých stran, úhlů, měnících se podmínek. Směřuje ke zjednodušování, k holopravdám, které nejsou odrazovým můstkem euforiím. Ironie a skepse nejsou umělci příliš cizí; naštěstí jej nesvazují...

Z anonymity vystoupil až po Listopadu 1989 a prosadil se zejména v Praze, kde vystavoval nejčastěji. Zastupoval české umění i na kolektivních výstavách v zahraničí, mimo jiné v Itálii Polsku, Německu, ve Francii a Rumunsku. Prezentace Matzenauerova díla je v Olomouci ojedinělá a zaslouží si pozornosti, protože tryská z jiných pramenů, než jsme zvyklí u akademiků.