Dávné časy dinosaurů – tak se jmenuje výtvarná soutěž, kterou pro děti do patnácti let před časem vyhlásily Sbírkové skleníky Výstaviště Flora. Stalo se tak při příležitosti získání jednoho z nejvzácnějších druhů stromů všech dob Wollemia nobilis.

Faunu i flóru z pradávných dob mohly děti malovat libovolnou technikou – pastelkami, pastely, uhlem, vodovými barvami, voskovkami, temperami, prostě čímkoliv. Kategorie byly tři – do šesti let, od sedmi do desíti a od jedenácti do patnácti let. V každé kategorii se vyhlašovala tři místa a na vítěze čekají hodnotné ceny – permanentky do Sbírkových skleníků, rostliny a upomínkové předměty. Soutěže se zúčastnilo na 150 dětí doslova z celé republiky (nejvzdálenější soutěžící byli z Prahy). Všechny práce budou vystaveny v březnu ve Sbírkových sklenících ve Smetanových sadech během výstavy vzácné rostliny Wollemia nobilis.

Nedalo mi, abych pár otázek nepoložila předsedovi odborné komise, kterým byl sám Mistr Vojkůvka.

Kolik Vy sám jste namaloval dinosaurů?
Abych pravdu řekl, jestli tak ze dva, ze tři maximálně za celý život. Do nějakých malých obrázků. Kdysi jsem byl hodně nadšený obrazy, který malovával ten náš řízek, no – Burian. Tím jsem byl inspirovaný a tak jsem namaloval pár takových obrázků. Vím, že tam měli lovci nějakou tu Venuši ještě živou jako model a patlali ji z hlíny, ale to už je dávno a dávno, to byly takové ty začátky a od té doby jsem už nic takového nemaloval.

Před časem jste v rozhovoru pro Kdy-Kde-Co hovořil o vřelém vztahu k dětem a o tom, že jste měl sen být kantorem. Není Vám to třeba teď líto, že nejste učitelem výtvarné výchovy?
Ano, ano! No ale tak... Víte, já jsem s dětmi dost často. Minulý týden jsem byl za děťátkama v Zábřehu, kde byl Eskymo Welzl a nedávno jsem byl také ve Vernířovicích. Když je nějaká akce, tak mě učitelé pozvou a já tam dětem vyprávím o cestování, brnkám na kytaru, jódluju. Tak aspoň tak jsem s těmi dětmi v kontaktu. Ale což, moje dceruška je teď tři měsíce v jiném stavu, tak teď konečně budeme mít jedno děťátko doma! Konečně! Já už mám šedesát jařin pryč a ještě nejsu děda. Takže teď se na to moc těším!

Jak byste celkově hodnotil úroveň soutěže? Je na tom generace, která se tady prezentuje, s malováním dobře?
Ale určitě, to je něco kouzelného, když děťátka malují! I kdyby malovaly hovnem, tak je to pořád dobrý. Než sedět a koukat někde na chlast nebo čmuchat cigarety... Každé to výtvarné dílo je „něco“ a chvála bohu za to, že je, každé!

A jak to tedy všechno dopadlo?
V kategorii do šesti let obsadila první místo Baruška Kristová z MŠ na Blahoslavově ulici, na druhém je Petr Monič ze ZŠ Rooseveltova a třetí místo patří Kristýně Krylové z Olomouce.
V II. kategorii jsou na prvním místě dokonce tři výtvarníci – Vojtěch Látal (ZŠ Stupkova), Alexej Kazakovskij a Benjamín Juráň (oba ze ZŠ Černovír). Na druhém dva – Petr Drápal ze ZŠ Stupkova a Andrea Stříbrná z Velké Bystřice, třetí místo obsadila Veronika Jedličková, opět ZŠ Černovír.
Tuto školu navštěvují také dva výherci z III. kategorie – Barbora Křížová (1. místo) a Marián Černý (2. místo). Podle všeho je tamní vyučující výtvarné výchovy odborník na slovo vzatý! Třetí místo obsadila Kristýna Dopitová z Olomouce.

Všem výhercům gratulujeme, Liboru Vojkůvkovi děkujeme za rozhovor a všechny zveme do Sbírkových skleníků!