Tak už je to jasné. Letadlo z Olomouce odletí. Tedy alespoň obrazně. Ve skutečnosti ho rozeberou na součástky a odvezou kamsi na západ Čech. A Olomouc teď zase půlí dva názory: je to dobře, že ten starý špinavý krám zmizí, nebo je nám toho jedinečného zátiší s oprýskaným dobyvatelem nebe líto?

Můžeme si za to sami. Bez nadsázky. O tom, že letadlo musí pryč, se mluví několik let. Že zátiší s jedinečným géniem loci zmizí, bylo jasné. To se prostě v životě měst stává, že zanikají půvabná místa, kolem kterých chodíme desítky let. Ale vznikají nová a právě to byla šance pro naše letadlo. Jenže se nenašel nikdo, kdo by se zrezivělého okřídleného baru chtěl ujmout a přeparkovat ho někam, kde by nestál v cestě ambiciózním zvelebovacím plánům místní radnice. Mohli se ho chopit šikovní restaurátoři nebo klidně restauratéři. Mohlo zdobit neředínské letecké muzeum, stejně jako mohlo stát na klidném místě jako stylová hospůdka. Ale mělo zůstat v Olomouci. Muzeum sice o zchátralého Tupoleva projevilo nejprve vágní (rozuměj: když za to nebudeme platit a asi ho stejně neopravíme celý) a posléze vlažný zájem. Radnice, která ho v tomto boji měla podpořit všemi prostředky (hlavně finančními), ale v poslední době zaujala pozici "ať už to proboha někdo odveze kamkoliv, hlavně pryč". A tak se majitel, provozovatel legendárního retro baru Letka, rozhodl podle svého zdravého rozumu. Prodal ho tomu, kdo nabídl zajímavou částku. A onen zájemce je z vesničky u Plzně. Proč ne.
Může nás těšit jediné. Letadlu se dostane profesionální péče a bude vypadat, jako by právě poprvé přistálo zářící novotou na ruzyňském letišti a psal se rok 1963. Olomoučané mají smůlu. Mohli pořádat sbírky, mohli psát petice a apelovat na politiky. Místo toho jen žvanili v internetových diskuzích. Hlas lidu se nezvedl a hlas z radnice zavelel. Letadlo odletí. Aspoň máme tip na výlet.