Zima ještě nekončí, vodním ptákům ubývá přirozené potravy, a tak se někteří přemístili na řeky ve městech. Dobře vědí, že je zde tepleji a navíc jim lidé nosí potravu. Jen v Olomouci můžeme na březích řeky na Nových Sadech spatřit rodiče s dětmi, které vodním opeřencům házejí potravu. Pokud kachny či labutě přikrmujete, přečtěte si, co radí odborníci z Moravského ornitologického spolku...

Právě kachny divoké patří mezi vodní ptáky, které lidé nejčastěji přikrmují...

Foto: Jiří Šafránek

Vodní ptáci, kteří přilétají na městská zimoviště za potravou, jsou většinou labutě velké a kachny divoké. "Ojediněle i o lysky černé, racky chechtavé, bouřní a bělohlavé, poláky velké nebo chocholačky, hvízdáky, ostralky nebo kachničky mandarínské," uvádí místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek a doplňuje, že nejvhodnější potravou pro vodní ptáky jsou semena pšenice, loupaný oves nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky listové zeleniny. 

"V menší míře lze použít i kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo sůl, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Někteří odborníci nedoporučují přikrmovat vodní ptáky pečivem, ale chovatelé vodní drůbeže na to mají opačný názor," vysvětluje Jiří Šafránek.

Labutě často vycházejí i na břeh za lidmi s krmením. Toho občas využívají ornitologové k odečtení jejich kroužků, aby zjistili, odkud k nám přiletěli. "Nejčastěji mají české kroužky, ale občas i polské, slovenské, německé nebo chorvatské. Pokud se vám podaří vyfotit nebo odečíst ornitologický kroužek, případně krční límec, tak dejte vědět ornitologům. Budou vám vděčni za pomoc při mapování jejich zimovišť a tahu," prosí veřejnost Jiří Šafránek. Informace můžete zasílat ornitologům do Moravského ornitologického spolku na e-mail: mosprerov@seznam.cz.