Máte hodně kamarádů, přátel a známých? Tak to gratuluji, je určitě dobré mít se na koho obrátit, když je člověku nejhůř, nebo jen potřebuje potěšit a třeba trochu rozveselit. V posledních měsících ale velký počet kontaktů v telefonním seznamu znamená i jeden méně radostný důsledek: prakticky denně vás někdo bude kontaktovat a nabízet vám své neocenitelné průvodcovské služby světem finančního trhu.

Třicátníci a starší si určitě bez větších obtíží (a dnes už také trochu s pousmáním) vzpomenou na jistou dobu v devadesátých letech, kdy takřka beze zbytku platilo, že co Čech, to podnikatel. Snad každý z nás vlastnil nějaké to živnostenské oprávnění, z garáží a místností v suterénu rodinných domků vznikaly jako houby po dešti večerky, trafiky a v některých případech i masážní salony či dokonce sexshopy. Pocit nově nabyté svobody byl opojný a bohatství čekalo na každého, kdo projevil jen trochu té odvahy a podnikavého ducha. Alespoň se to tak v té překotné době mnohým jevilo.
A komu nebylo dáno opatřit svou nemovitost krásným firemním štítem, mohl obchodní zdatnost osvědčit i jinak. Na uvolněný trh vtrhly jako divoká voda společnosti nabízející podnikáníchtivým Východoevropanům možnost uplatnit se coby podomní prodejci (světověji dealeři) nabízející svému okolí třeba kosmetiku, léčivé prostředky nebo zázračné saponáty. Vždyť je to tak jednoduché: stačí si do svého panelového obýváku svolat pár známých, v krátké zábavné show u sklenky vína či číšky kávy jim představit onen skvělý produkt a penízky už se samy pohrnou. Ba co víc! Pokud jste zlákali z okruhu svých přátel dalšího prodejce, část jeho obratu přinese finanční prospěch i vám.
Háček byl (pomineme-li skutečnou hodnotu oněch superproduktů) jen jeden, zato ovšem pořádný. Tento systém, jemuž se říká letadlo, se dříve či později vyčerpá na počtu účastníků do něj zatažených. Ti z vršku pyramidy si třeba skutečně přijdou na své, donekonečna se však počet prodejců rozšiřovat nedá, dřív nebo později zkrátka dojdou lidi. A když budeme prodávat všichni, kdo si pak co od nás koupí?

Střih, roky letí a hospodářské konjunktury se střídají s krizemi. Až přišla ta současná, která svou hloubkou zaskočila ekonomy a zasáhla snad každého z nás. Nezaměstnanost láme rekordy a i z nedávno úspěšných lidí dělá zoufající si obrážeče úřadů práce. A do toho všeobecného marasmu jako spása shůry náhle vstupují velké finanční společnosti nabízející nám prosťáčkům ony již zmíněné neocenitelné průvodcovské služby džunglí spoření, pojištění, hypoték a kdovíjakých ještě produktů kapitálového trhu.
"Dobrý den, jmenuji se XY a zastupuji společnost QW. Dostal jsem na vás kontakt od vašeho kamaráda PR a chci vám předložit úžasnou nabídku, která se neodmítá. Tento hovor je monitorován…" Už jste měli takový telefonát? Anebo ještě jiný: "Ahoj, tady je AB. Už dlouho jsme se neviděli. Mám teď novou zajímavou práci, o které bych ti rád povyprávěl, třeba se ti bude taky líbit. Kdy si můžeme smluvit schůzku?" Nevím jak vy, ale u mě nemine týden, abych podobné hovory neabsolvoval alespoň dva. Mám holt ten košatý telefonní seznam.
Přijít o práci je hrozná věc a slouží ke cti všem, kdo se nevzdají a zkouší veškeré dostupné cesty jak se s touto těžkou situací vyrovnat. Finanční dravci ale nespí: stačí svou oběť trošku podusit a pak už z ní jen získat kýžený seznam dalších adeptů na lukrativní post osobního poradce. Pouze by mě zajímalo, jak to budeme dělat, až se stanou finanční rádcové (jako u každého správného letadla) z nás všech.
Za množství kontaktů ve svém adresáři jsem i přes ty dotěrné telefonáty stále rád. Jen bych chtěl touto cestou všechny své kamarády požádat: klidně se ozvěte, na pivo s vámi půjdu moc rád. Žádné cesty k jistému zbohatnutí a zabezpečenému stáří mi ale, prosím, nenabízejte.