Olomoucký kraj bude mít letos dalších sedm divů, to s loňskem dělá dohromady čtrnáct. A další rok to bude zřejmě už dvacet jedna divů této divné ankety. Divit se opravdu nestačíme. Co si v časech, které všichni ti pánové s důležitými výrazy označují za nesmíreně komplikované, dokáží ti samí pánové vymyslet, je opravdu (po)divné.

Vždycky jsem žil v domnění, že sedm divů je jakási veličina, která se věky nemění. Starověké divy, ze kterých zbyly jen pyramidy, nahradily symbolicky v roce 2007 divy nové, je mezi nimi třeba čínská zeď, chrám Tádž Mahal nebo římské Koloseum. Před pár lety se volily i divy Česka; titulem se může pyšnit třeba Karlův most nebo Český Krumlov. Tituly zůstávají, divit se jim budeme i za mnoho let. Od toho jsou to přece divy. Kdo by se divil něčemu netrvalému? Olomoucký kraj je však unikátem. My totiž máme divy proměnlivé. Zatímco loni jsme se divili elektrárně v Dlouhých stráních a tvarůžkům, letos se budeme divit zase něčemu jinému. Třeba prostějovské kořalce nebo olomoucké zoologické zahradě, která nemá ani slony. Pan hejtman to prý okoukal na Slovensku a už loni ubezpečoval, že se z divovolení stane tradice. A tak se zrodila fraška. Nechceme říct: tohle je naše nej, na to jsme hrdí a dlouho budeme. Přitom zrovna elektrárna na vrcholu hory nebo smradlavá pochoutka z Loštic to bezesporu splňují. Ne. My chceme říct: Máme se čím chlubit! Je to, jako by Rolling Stones vydávali každý rok nové Best of a pokaždé na něm byly jiné písničky.

Čím jsme menší, tím větší z nás jsou megalomani. A tak si každý rok budeme volit své nové a nové divy, až tu za pár let už nezbude k divení už vůbec nic. Bude to něco jako známka ze soutěže, kterou si pivovary dávají na etikety. Zlatý pohár sládků 2010, Pivo roku 2002... Oni to na kraji možná myslí dobře. Chtějí vítězům ankety udělat reklamu, lákat turisty. Na podzim už je připravená mohutná kampaň, kterou chtějí krajští vynálezci oblepit milovaná Pendolina (rozuměj: to jsou ty přeplněné modré rychlovlaky, kterými k nám proudí davy turistů). Shodou okolností bude v říjnu vrcholit i jiná kampaň: přiblížila se totiž doba, kdy se možná (alespoň navenek) změní barva krajského kormidla.

Možná by stálo za to uspořádat si vlastní anketu. Vlastních sedm divů, které opravdu - na rozdíl od prostějovské kořalky nebo zoo bez slonů - opravdu stojí za divení. A tady jsou mí kandidáti:
- Škodova ulice a okolí v Přerově - Místo nové čtvrti, kterou tu měla stavět soukromá firma, tu stojí polozbořené ruiny, v nichž přežívá posledních pár romských rodin. Celé okolí připomíná spíše ghetto než luxusní adresu v centru města.
- Osvětlení Horního náměstí - Ukázka, jak může v praxi vypadat pohádka o císařových nových šatech. Nejprve se náměstí zdálo krásně osvětlené jen politikům, kteří rekonstrukci podepsali. Dnešní reprezentace už na něj nadávají taky, bezradně však lomí ruce a tvrdí, že se nedá nic dělat.
- Olomoucké Dvě Věže - Co by kamenem dohodil od sebe, stojí v krajském městě dvě věže opravdu hodně vysoké školy, která patří bratrovi hejtmana.
- Zimní stadion - Když sem přijeli hrát Deep Purple, museli si myslet, že jsou někde na divokém východě. Opravu stadionu politici slibovali tolikrát, že už tomu snad nikdo ani nevěří. Kdyby olomoucký hokejový klub jednou vybojoval extraligu, bude se hrát nejspíš v Uničově.
- Nepřehrada Plumlov - Chtěli co nejrychleji vyčistit sinicemi zamořenou přehradu, v jejímž okolí čile kvetl turistický ruch. Přehrada je bez vody už čtyři roky a turistický ruch v troskách.
- Letiště Přerov - Velkolepý projekt, na jehož přípravu pořád tečou miliony. Přejí si ho ale jen politici. Aerolinky, cestující ani podnikatelé o další letiště na Moravě nemají příliš zájem.
- "Kvalitní" silniční síť - Rozbité okresky i dálnice. Naslibované obchvaty, které zůstaly jen na papíře. Silnicím v kraji se opravdu nestačíte divit. Stačí vyjet na Konicko nebo na daleký sever.

Vizitka má dvě strany, před volbami je ale víc vidět ta krásně potištěná. Dívejme se z obou stran. Taky máte svoje favority?