Galerie PATRO připravila na květen tohoto roku společnou výstavu několika členů Spolku olomouckých výtvarníků a Unie výtvarných umělců Olomoucka. Spolek je zastoupen díly Oldřicha Šembery, Miroslava Šnajdra st. a Bohumila Teplého, unie do společného projektu vyslala Ladislava Jalůvku, Slavoje Kovaříka a Zdeňka Vacka. Kurátorem výstavy se stal Ladislav Daněk, odborný pracovník Muzea umění Olomouc.

Z tvůrců mimo oba výtvarné subjekty byl zařazen František Šnajdr jako dávná legenda olomoucké krajinomalby. Věkové rozpětí vystavujících umělců ze Spolku a Unie je téměř dvacet let, společná všem je skutečnost, že všichni zažili údobí sedmdesátých a osmdesátých let a každý po svém se vyrovnával s tehdejšími tlaky, jimiž byla formována oficiální výtvarná produkce. Svým způsobem lze tedy vnímat výstavu v PATŘE jako specifické pokračování výstavy nechci v kleci - no cage for me, kterou kurátor Ladislav Daněk koncipoval pro Trojlodí v Muzeu moderního umění. Specifické a odlišné je především to, že vystavující představují svou uměleckou tvorbu ve vazbě ke krajině v daleko širším slova smyslu, než bývalo zvykem. Krajina je v dnešním slova smyslu spíše životní prostor, pro někoho reálný a hodný obdivu, jak dokládají obrazy Františka Šnajdra, pro jiného námět zástupný, nabídnutý k naplnění niternými vazbami, tedy spíše krajina duše, či srdce nebo rozumu... Zastoupení umělci jsou natolik svébytní a po léta spjati s rozdílnými výtvarnými obory (malba, plastika, grafika), že pro ně společné téma mohlo být jen východiskem k hledání v tvorbě realizované – tedy jakási retrospektiva, kterou upřesnil a do finálního účinu koncepčně vyprofiloval Ladislav Daněk. Představovat si proto expozici v PATŘE jako přehlídku líbivých krajinek se zurčícím potůčkem, se strání pod lesem a silnicí s rozkvetlým stromořadím by bylo scestné. Vystavené umělecké výpovědi jsou daleko složitější...