Ve čtvrtek 14. února se sál Reduta opětovně naplnil předplatiteli abonentních koncertů, tentokrát cyklu C. Z připraveného koncertu, který proběhl pod taktovkou španělského dirigenta Leonarda Martinéze Cayuelase, byli příjemně překvapeni. Samozřejmě solidními výkony dobře obsazeného symfonického orchestru, ale i kvalitními hosty a výtečným repertoárem, který byl během koncertu v Redutě přednesen.

Už zmíněný dirigent patří do okruhu svébytných osobností evropské hudby, které sklízejí pocty na prestižních festivalech a hudebních mistrovských kurzech. V Olomouci si vydobyl respekt už niterným uchopením Schubertovy Ouvertury D dur, v níž posluchači ocenili jemné obměny a postupnou gradaci hudebních myšlenek.
Vrcholem koncertu byl Haydnův Koncert pro violoncello a orchestr D dur, v němž úlohu sólového violoncellisty s obdivovanou jistotou zvládl Tomáš Jamník, obdařený nejen velkým hudebním talentem, ale i dokonalou technikou. Na svém kontě má mnoho ocenění z mnoha zahraničních soutěží. Své mistrovství prokázal mladý umělec na skladbě, jež upoutala laskavými melodiemi a půvabnými ozdobami, jimiž všechny věty koncertu oplývaly. Moravská filharmonie si s mladým umělcem velmi rozuměla. Posluchači s projevy vděku za krásný zážitek nešetřili.

Druhá část koncertního večera byla jedna veliká hudební lahůdka. Tvořily ji tři poměrně nerozsáhlé skladby, z nichž první, Dukasův Učeň čaroděj (symfonické schrzo) byl v Olomouci snad přednesen poprvé. Dílo francouzské provenience mělo živý ohlas. Závěrečné skladby, tj. Chabrierova orchestrální rapsodie Espaňa a Lisztova Uherská rapsodie, byly do té míry populární už v době svého vzniku, že inspirovaly skladatele po celém evropském kontinentě k tvorbě tohoto typu, leč v národním pojetí.
Působení Moravské filharmonie v Olomouci patří hodnotám ještě stále nedoceněným, i když i v evropském měřítku nepřehlédnutelným. V roli koncertního mistra se vystřídali jak Vít Mužík, tak i Antonín Hradil.