Stává se pravidlem, mimochodem po zásluze oceňovaným, že Muzeum umění Olomouc vydává ke stěžejním výstavám shrnující doprovodné publikace. Tak tomu je i nyní u příležitosti otevření výstavy Listování s doplňující specifikací moderní knižní kultura ve sbírkách Muzea umění Olomouc.

Přestože publikace může být vnímána jako dokument o výstavě (tedy vpravdě katalog), je třeba si uvědomit, že jde o publikaci, která časově limitující výstavu převádí do nekonečnosti (vyhýbám se slovu věčnost) a umožňuje jiný typ vnímání, než poskytuje výstava aktuálnímu diváku. Na rozdíl od běžného katalogu jako dokumentu o výstavě je Listování zasvěceným vhledem a dokladem o aktuálním stavu bádání v oblasti knižní kultury vůbec, neboť olomoucké Muzeum umění je jediné ve střední Evropě, které se sbírkotvorné činnosti v této výtvarné oblasti věnuje.
Listování je po stránce autorské publikací kolektivní. Vynutila si to okolnost, že kniha je objekt, na jehož tvorbě se podílí tvůrci a specialisté z několika uměleckých sfér. Rolí editora byl pověřen Nikolas Proksch, odborné texty zpracovali Hana Bartošová (Sbírka Kniha 20. století, Zdeněk Primus), Ladislav Daněk (Jiří Valoch), Rainer Pretzell (Gina Renotiére), Zdeněk Primus (Lepší kniha v muzeu než atificielní muzeum v knize), Nikolas Proksch (Labyrint aneb Knihovna O. F. Bablera), Gina Renotiére (Sbírka Rainera Pretzella, Rozhovor s Rainerem Pretzellem), Jiří Valoch (Autorské knihy a já) a Pavel Zatloukal (Úvodem). Okolnost, že se jednotlivé osobnosti vzájemně stávají současně autory textů a tematickými objekty jejich zájmu, svědčí o zcela novém vnímání knihy jako výtvarném objektu. Odlišné úhly pohledu na knihu se vzájemně prolínají a rozšiřují čtenáři horizont i hloubku poznání.
Publikace je vybavena seznamem exponátů ve všech čtyřech částech výstavy, jimiž jsou Sbírka Kniha 20. století, Knihovna O. F. Bablera, Autorská kniha a Sbírka Rainera Pretzella. Všech dohromady je 500. Hrdost mnoha zájemců o knihu i výstavu posiluje poznání, že mnohé tituly nejen znají, ale i vlastní.
V publikované výběrové literatuře je uvedeno bezmála 70 titulů české i zahraniční literatury a zpracovaný jmenný rejstřík obsahuje více než 400 osobností, které na poli knižní kultury byly plodné.
Jako přínosné se jeví zřejmé úsilí vydavatelů první celostní titul o knižní kultuře vydat v podobě, jež by i po stránce výtvarné, grafické i překladatelské s posláním dokonale korespondovala. Pozorný čtenář se dozví, že se o to z fotografů zasloužil hlavně Lumír Čuřík a Rainer Pretzell, ale i Zdeněk Sodoma nebo Milena Valušková, grafik Petr Šmalec a překladatelé Martin Kolář a Michael Stoddart.
Listování má šanci stát se významným titulem mezi uměnovědnou literaturou v každé knihovně.