V úzkém kruhu přátel a několika olomouckých ctitelů poezie se představil v pátek 28. března v restauraci BISTRO – NA HRADĚ šumperský autor Aleš Kauer, mnohostranný tvůrce z oblasti fotografie, kresby, malby a grafiky, ale i poezie.

Narodil se 17. července 1974 v Zábřehu, žije v Šumperku a velkou měrou přispívá, aby toto město na severu mohlo být pokládáno za kulturní fenomén, vůči umění zvlášť vstřícné. Jak je zřejmé z charakteristiky, umí toho Aleš Kauer hodně: vydává knihy, je tiskařem i knihařem, schopným a citlivým ilustrátorem, básníkem, malířem, grafikem, fotografem, tvůrcem objektů, kurátorem, slušným řečníkem... Zjednodušeně řečeno je dobře zavedenou šumperskou autoritou.

Do Olomouce byl pozván Pavlem Herynkem, představitelem Klubu konkretistů 2 a světově známým šperkařem, kreslířem, grafikem a mimo jiné vysokoškolským pedagogem v oblasti výtvarného umění. K setkání umělce s Olomoučany posloužila útulná restaurace BISTRO – NA HRADĚ, známá tím, že je čas od času propůjčována kvalitním výtvarníkům. I Pavel Herynek tam byl před časem hostem; představil tam své kresby k překladům anglické poezie.
V restauraci BISTRO – NA HRADĚ představuje Aleš Kauer „dokreslované fotografie“, které patří k jeho zvlášť oblíbenému okruhu tvorby. Jako každá Kauerova kombinovaná technika je i dokreslovaná fotografie s orientací na přírodu nekonvenčním projevem autorova smyslu pro výsledný účinek díla.

Na večeru se Aleš Kauer předtavil především jako autor veršů. Na svém kontě má sbírku Nepatrně, vydanou s vlastními ilustracemi v roce 2002 sbírku V haiku mezi platany, do níž vložil roku 2005 básně ve formě japonského haiku. I tento titul obohatil svými ilustrace. Poslední sbírkou je elegie Reliéf Atlantiku nesluší suchozemcům z loňského roku. Škoda, že žádný z uvedených titulů není zastoupen ve Vědecké knihovně Olomouc přesto, že jde o knihovnu s právem povinného výtisku. Autor je zastoupen i v Šumperském poetickém almanachu. Přednes básní spojil Aleš Kauer s kytarovými improvizacemi v podání svého přítele Jana Horníčka. Přednesené básně nepatřily do sféry „epických miniatur“, takže jejich sledování nebylo snadné. Pro mnohé posluchače byly určitě výzvou, aby se k tvorbě šumperského autora příležitostně vrátili. Podle názoru Pavla Herynka bylo vystoupení Aleše Kauera výzvou, aby se šumperský básník v Olomouci příležitostně objevil znovu. Tento záměr má Literární klub Olomouc.