Reklama

Čtvrtek 13. prosince 2018, svátek má Lucie, venku je -2.6 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Klaudie z Centra Radosti: Náš život je spirála, která směřuje k vyššímu poznání...

Tipy a názory

19.3.2018

Autor: Zuzana Doleželová

Klaudie nedávno otevřela ve Ztracené ulici Centrum Radosti, kde se rázem ocitnete mimo čas. Kromě pozitivní atmosféry, kterou na sebe můžete nechat působit, lze navštívit řadu zajímavých kurzů. Všechny směřují k sebepoznání a pochopení širších souvislostí v našich životech. Potěšení vám přinesou originální dárky, jež se tu prodávají, a především Obrazy Síly, které maluje sama Klaudie...

Foto: Jan Procházka

Klaudie

"Pochopit život v jeho souvislostech toužím snad odjakživa. A vnímám to, co nás přesahuje. Už když jsem byla holka, moc ráda jsem objímala stromy. Tehdy jsme o jejich síle nic moc nevěděli. Ale duše všechno ví, no ne? Ještě mi nebylo ani dvacet a pochopila jsem, že hluboká relaxace je báječný nástroj k očistě těla a mysli. Začínala jsem autogenním tréninkem a později přešla k meditacím. Tehdy jsem vůbec netušila, že lidé ani za třicet let stále nebudou umět uvolnit tělo a vypnout mysl. A přitom je to tak důležité! Sebeléčivé a volně dostupné! K tarotu a astrologii jsem se dostala tak v pětadvaceti. Od té doby mě provází den co den a pomáhají mi pochopit i nepochopitelné. :) Měla jsem také řadu let Accord - vzdělávací agenturu, kde jsme pořádali na tu dobu velmi pokrokové kurzy. Vedla jsem spolu s kolegy kurzy motivace, relaxace, komunikace, veřejného projevu, rétoriky, obchodu a managementu, Zkrátka pracovali jsme na rozvoji osobnosti v mnoha směrech. Mezitím jsem tvořila, fotila, malovala. A zkoumala život, v mnoha jeho podobách. Potkávala se s příběhy druhých a postupně se stávala jejich průvodcem na Cestě. Centrum Radosti vzniklo jako souhrn všech mých zkušeností. Zjistila jsem, že vzdělání je sice krásná věc, ale štěstí nám vždycky nepřináší. A že sebepoznání bez duchovního vhledu je příliš sebetrýznivé a sebekritické, což není dobře. Protože když jsme laskaví k sobě, jsme laskaví i k ostatním. Potřebujeme vědět, že je cosi vyššího, co směřuje naše životy. Toto vědomí nám dává schopnost chápat a odpouštět sobě i druhým. Proto je Centrum Radosti místem, kde se lidé mohou zastavit a řadu věcí si uvědomit. Kromě kurzů tu najdou Obrazy Síly. Vznikly v síle a radosti, protože vždy tvořím, jen když jsem dobře naladěná. Jsou stvořeny k tomu, aby z nás vytáhly to nejlepší, co v nás je, a harmonizovaly náš život. Jsou jinou formou předávání radosti a světla, než skrze slova v našich kurzech. Jediné, na čem totiž opravdu záleží, je zvyšování vlastních vibrací, tedy radosti. Šťastný člověk nevede války, zbytečně se nepře, hledá láskyplnost kolem sebe, šíří dobro a světlo. Centrum Radosti vzniklo proto, abychom se společně posunovali dál. Výš."

Co pro vás znamená Centrum Radosti?
Místo, ve kterém se dostanete mimo hlavní proud spěchu do zvláštního bezčasí. Nachází se ve 400 let starém domě, jenž má svou historii a své kouzlo. Pochází z doby, kdy čas nehrál žádnou roli. Tedy, on nehraje žádnou roli ani dnes. My se jen domníváme, že nějaký čas je, a necháváme se jím strhnout. Nejsme sami u sebe v onom vědomí této chvíle. Nic než nekonečná přítomnost totiž není.

Jak je to s naším vnímáním času?
Někteří lidé se zabývají minulostí, ale minulost neexistuje. Je to naše interpretace minulosti, protože ji vnímáme subjektivně. Druhým nesmyslem je zabývání se budoucností. Ta taky neexistuje. Navíc závisí i na tom, jak momentálně žijeme naši přítomnost. Řešení minulosti nebo budoucnosti člověku brání ve skutečném životě, v tom, co máme v této chvíli, která je věčná, nekonečná, ve které je všechno v pořádku, i když se nám to někdy nezdá...

...i když máme pocit, že už nemůžeme dál.
Časem přijdeme na to, že i obtížné situace jsou v pořádku. Všechno do sebe zapadá. Nejtěžší okamžiky nás nejvíce posunou, vrátí nás k sobě, k našemu příběhu. Někdy se totiž ladíme až příliš na jiné lidi, na jejich přání, jejich sny, touhy, a to vše nás odvádí od našeho vlastního příběhu. Všichni jsme tu za nějakým účelem.

A tím je?
Tím největším účelem je růst duše. Jsme trojjediné bytosti – tělo, duše a duch. Potřeby těla je nezbytné naplňovat, protože žijeme tady a teď. Díky tělu můžeme tvořit, žít a užívat si stvoření. Ale nejsme jen tělo, nemusíme to s ním přehánět. Potřebou duše je růst – roste v dobrých i špatných okamžicích. Roste každým vědomým rozhodnutím, chybami i pochopením. Duch si svoje potřeby vybere skrze osud. Duch je to, co nás všechny spojuje. Proč příběh jednoho člověka ovlivňuje příběh druhého člověka. Podobné přitahuje podobné.

To platí nepochybně i o vašem Centru Radosti. Určitě sem chodí lidé, kteří jsou naladěni podobně jako vy...
Do Centra Radosti přicházejí lidé dobře naladění, a pokud ne, tak se ve velmi krátké době přeladí. A to i díky obrazům, které tu jsou. Nazývám je Obrazy Síly. Vznikají vždy, když jsem v dobrém rozpoložení. Nikdy netvořím ve špatné náladě. Pak by to sice byla perfektní terapie pro mě, ale na ostatní by obrazy nepůsobily dobře. Učím se arteterapii, tak vím, že léčba uměním je důležitá pro člověka ve smutku nebo tísni. Při malování používám přírodní materiály, jako jsou olej, polodrahokamy, dále fotografie z míst, která jsou příjemná. Obrazy Síly totiž slouží k tomu, aby souladily člověka v neklidné době. Jsou tedy prvním důvodem, proč nese Centrum Radosti právě tento název.

Foto: Jan Procházka

Dalšími důvody jsou asi drobnosti, které tu prodáváte, a v neposlední řadě kurzy.
Ano. Najdete u nás předměty, které jsou krásné. Od šperků, přes polodrahokamy, drobné dárkové věci, vykuřovadla, která čistí prostor od všech negativních energií... Třetím důvodem, proč Centrum Radosti, jsou akce, které tu pořádáme. Jsou zaměřeny na sebepoznávání. Vždyť přece jak řekl klasik: co neznáme, můžeme milovat leda chudě! Když se neznáme, nemůžeme se milovat. Když nemilujeme sami sebe, nemůžeme mít rádi ani jiné lidi, nemůžeme k nim být tolerantní. To jsme až ve chvíli, kdy si uvědomíme, že sami máme své stíny, že děláme chyby a že to není problém. Přišli jsme na tento svět, abychom dělali chyby. Na základě nich se učíme. Sebepoznávací kurzy nás vytáhnou z uzavřeného kruhu kolotoče, abychom poskočili o level výš. Náš život je spirála, která směřuje k lepšímu poznání, k lepší toleranci, k lepšímu pochopení sebe sama i lidí kolem nás. Aby náš život byl harmoničtější i v disharmonickém světě a aby naše působení na druhé nebylo škodlivé, ale příjemné, harmonizující a světelné.

Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka

Cest sebepoznání je mnoho, ale astrologie je královna. Nemůžeme při ní obelhávat sebe sama.

Jaké kurzy v Centru Radosti pořádáte?
Kurzy mytologie, psychosomatiky, hluboké relaxace... A především astrologie, asi nejlepší metody k porozumění našemu životu. Cest sebepoznání je mnoho, ale astrologie je královna. Nemůžeme při ní obelhávat sebe sama. Když máte určitou konstelaci planet, tak ji zkrátka máte. (úsměv) Člověk není černobílý. Máme mnoho odstínů vlastností. Některý povahový rys může být pro určitou situaci příznivý, pro jinou nepříznivý. Takže dobré a špatné vlastnosti neexistují. Jsou to tendence, které nás nutí opakovat stále stejné chyby. Astrologie je jeden ze způsobů, jak pochopit tento svět a naši roli v něm. To můžeme dělat buď individuálně na osobních konzultacích, nebo ve skupině. Na kurzu se lidé učí astrologii na svém vlastním horoskopu, což je unikátní. Není to klasická přednáška, ale jde o prožitek. Učíme se na našich vlastních životních příbězích. Co prožijeme, to můžeme opravdu poznat. Tím získáme skutečné pochopení, protože bez propojení souvislostí s našimi životními zkušenostmi nemají informace žádnou cenu. Je jich všude dost, ale nemají skutečnou hodnotu. Jsou to jen intelektuální vědomosti. Bezcenné. Každý počítač jich posbírá víc, ale nepochopí nic.

Foto: Jan Procházka

Nedá mi to se nezeptat - nesetkáváte se někdy s tím, že se lidé brání tomu, co se o sobě na kurzu dozvědí?
Mít strach a bránit se poznání je přirozené. Je to ale volba každého člověka - jak dalece se otevře, tak se posune dál. Nikdo nikoho nenutí. Vždy se dostaneme do bodu, kdy nastane obranný reflex: já za to nemohu, to ti ostatní; nebo: nemohla jsem si vybrat svůj osud. Ano, to je možné, ale i tak je třeba přijmout za něj odpovědnost. Ať se rozhodneme jakkoliv, každé rozhodnutí s sebou nese důsledky a ty je třeba přijmout, nerozčilovat se nad nimi. Ne vždycky to umíme, ale je to naše meta. V bezpečném prostředí kurzu si to může každý nacvičit. A jen ten, kdo s upřímností překoná vlastní instinktivní obranu ega, je připraven růst.

Foto: Jan Procházka

Což je asi velmi těžké...
Co má hodnotu, není snadné, ale pravda osvobozuje. Sebeobelhávání bere člověku více sil. Stejně jako snaha udržet o sobě před druhými jakékoliv zdání. Tenhle svět je o energii, o nic jiného vlastně nejde. Lidé, kteří ztrácí energii, ji často berou druhým. Pohybujeme se mezi mnoha zloději energie, kteří si to mnohdy ani neuvědomují. Třeba ji nemají a neví, jakým jiným způsobem ji získat než konfliktem, emotivním vydíráním nebo stěžováním si, rozčilováním se. Přitom energie je všude dost.

Například v přírodě, která je vám tak blízká...
Přesně tak. V přírodě je energie dost. Také v meditacích se můžete napojit na věčný zdroj. Jen ji na sebe musíte nechat působit. A chránit si ji. Člověk pak může energii šířit dál, mezi ostatní. I od toho tu máme Centrum Radosti. (úsměv) Ve Ztracené a především... sami v sobě. V krajině svého srdce.

Veškeré informace naleznete na webových stránkách nebo na Facebooku.

Autor článkuZuzana Doleželovádolezelova@olomouc.cz

Zuzana Doleželová