Určitě jste si někdy kolem sebe povšimli nepřehlédnutelného člověka, který se svými výraznými, zhrubělými a nezvyklými rysy liší od ostatních. Změny nemusejí být až tak nápadné, každopádně svědčí pro méně obvyklé onemocnění akromegalii. Je to důsledek nadbytečné tvorby růstového hormonu. Léčbou této méně obvyklé poruchy se u nás zabývají čtyři odborná centra. Jedno z nich je i ve Fakultní nemocnici Olomouc.

Postihne-li akromegalie děti, dosahují abnormální výšky, v dospělosti se zvětšují koncové části těla i vnitřní orgány. V České republice žije zhruba 400 pacientů s akromegalií. Řada nemocných o své chorobě neví a odhady proto mluví až o 800 postižených v Česku.
Akromegalii způsobuje nadměrná tvorba růstového hormonu v dospělosti. Orgán, který hormon vytváří a následně vylučuje, je umístěn ve spodní části mozku a nazývá se podvěsek mozkový neboli hypofýza. Má podobu váčku, který je spojen stopkou s mozkem. Růstový hormon má příznivý vliv na spoustu procesů v našem těle, a to nejen v dospívání. V dospělosti se podílí především na tvorbě svalové a kostní hmoty, správném fungování srdečního svalu, na průběhu metabolismu cukrů, tuků a bílkovin či na stimulaci zadržování vody v organismu. Pokud je ovšem růstový hormon produkován v nadbytku, dochází ke zvětšování koncových částí těla (ruce, nohy, nos, rty, oči) a vnitřních orgánů člověka (jazyk, štítná žláza, srdce nebo třeba játra). Kromě zevních příznaků se objevují rovněž hormonální poruchy (nepravidelná menstruace, problémy s prostatou, únava, nadměrná tvorba potu a mazu).
Akromegalie je léčitelná choroba. Důležité je nepodcenit příznaky a začít se léčit včas. Akromegalie způsobuje řadu dalších přidružených nemocí jako cukrovku, vysoký tlak, nemoci štítné žlázy, kardiovaskulární nemoci nebo poruchy spánku. Diagnostika akromegalie spočívá v klinických a laboratorních vyšetřeních. Výsledek krevního vzorku pacienta ukáže na přítomnost zvýšené koncentrace růstového hormonu a inzulínu podobného růstového faktoru-I. Při hledání příčiny nadprodukce růstového hormonu se nejčastěji potvrdí nezhoubný nádor podvěsku mozkového. Během magnetické rezonance se zjistí velikost nádoru a přistupuje se k dalším vyšetřením, která odhalí stav jednotlivých orgánů.
U nemocného se nejdříve přistupuje k neurochirurgické léčbě, kdy se odstraní nádor na podvěsku mozkovém. "Ve více jak polovině případů je tato metoda úspěšná. V případě, že se nádor nepodaří vyoperovat, přistupuje se k ozařování pomocí Leksellova gama-nože, což je metoda velmi přesná s minimálním rizikem poškození okolních tkání," říká docent Zdeněk Fryšák ze III. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Další léčebnou metodu představuje medikamentózní léčba, během níž se používá několik typů léků. Často je nutné jednotlivé druhy léčby kombinovat.
Léčbou akromegalie se v České republice zabývá Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a právě Fakultní nemocnice Olomouc. Zde tuto nemoc léčí v rámci endokrinologického pracoviště III. interní kliniky. "Její odborníci mají k dispozici veškeré dostupné diagnostické a léčebné prostředky. Jsou schopni a skutečně poskytují nemocným vysoce specializovanou, komplexní diagnostickou a léčebnou péči, která rozsahem podstatně přesahuje administrativní region Olomouckého kraje," řekl mluvčí nemocnice Egon Havrlant.