Bouřky a požáry patří v přírodě asi k nejběžnějším nástrahám, které nejčastěji během teplých letních dní zaměstnávají strážce naší bezpečnosti v hasičských stejnokrojích. Vlivem naší neopatrnosti ale přichází i jiná nebezpečí: během prázdnin patří mezi rizikové skupiny zejména neposedné děti, které využívají častějších příležitostí jak se vyhnout dozoru dospělých a baví se i nejrůznějšími nebezpečnými aktivitami.

Zejména chlapci jen s těží odolávají situacím, kdy se mohou před kamarády předvést, a tak jejich dobrodružství na motivy divokého západu končí nezřídka smrtelnými úrazy.
Lézt po skalách nebo do jeskyní a různých štol - kdo z chlapců by odolal příležitosti předvést svou neohroženost před ostatními kamarády. "Když zejména chlapci přeceňují své schopnosti v neznámém terénu, je vlastně obrovským štěstím, když klukovská frajeřina neskončí smrtelným úrazem. V takovýchto případech záchrana života mnohdy závisí na rychlém zásahu jednotek požární ochrany a dalších složek integrovaného záchranného systému," upozornila mluvčí Hasičského záchranného sboru Vendula Horáková. Podle ní by si děti a samozřejmě i jejich rodiče měli vzít k srdci několik dobrých rad. Základem totiž je vždycky informovat rodiče, kam se děti chtějí vydat. Pro pohyb v nebezpečných lokalitách to ale, jak zdůraznila mluvčí, platí i pro dospělé. Pokud se vydáte za snížené viditelnosti nebo v noci do neznámého terénu, určitě se vyplatí být plně na pozoru, obzvláště může-li se v blízkosti vyskytovat okraj skály či štoly. Ztráta rovnováhy, uklouznutí, propadnutí či stržení větrem mohou být dílem okamžiku.
"Pokud nejste zajištěni, nešplhejte nikdy na skály. Zpočátku se výstup může zdát jednoduchý, ale cesta zpět je vždy podstatně náročnější. Nečekaný pád může způsobit také uvolněná nebo zvětralá hornina či náhlá slabost," varuje dále Horáková. Přecenit své síly se ale podle mínění mluvčí nevyplácí ani ve snaze pomoci kamarádovi. Raději vždy přivolejte na pomoc hasiče nebo někoho z dospělých. Plno nástrah ale skýtají také dobrodružná lákadla v podobě štol a jeskyní, která mohou bez odborného doprovodu snadno zaskočit, ať už závalem, ztrátou orientace, nečekaným zaplavení prostoru, zaklíněním v úzkých prostorách či přítomností nebezpečných plynů. "Vždyť i pro zkušené a trénované hasiče je považována za nebezpečnou a vyžadující zajištění výška nebo hloubka větší 1,5 metru," zdůraznila mluvčí Horáková.

Když ale dojde na nejhorší, jak se vlastně zachovat a přivolat pomoc? "Snažte se v prvé řadě zachovat klid a nepodlehnout panice. Nejdříve chraňte život a zdraví, teprve potom majetek. Jakoukoliv mimořádnou událost, která se stane vám či které jste svědkem, co nejdříve oznamte hasičům prostřednictvím tísňové linky 150 či 112. Pokud jde o vyloženě zdravotní problém, pak volejte zdravotnickou záchrannou službu na číslo 155, policii pak na číslo 158. Při ohlášení vždy nejdříve uveďte, co se stalo, kde k tomu došlo, zmiňte také důležité okolnosti, které mohou napomoci či naopak zkomplikovat zásah záchranářů. Poté uveďte své jméno a přímý kontakt na sebe. Nikdy nezavěšujte jako první a řiďte se pokyny operátora," upozornila dopodrobna Horáková.
Pokud se ocitnete v nouzi při cestě do zahraničí, můžete se pomoci záchranářů dovolat prostřednictvím jednotného evropského čísla tísňového volání 112, které platí v celé Evropské unii. "V kterémkoliv ze sedmadvaceti členských států by vám měli poskytnout pomoc v jednom ze světových jazyků. Evropská komise provozuje webové stránky ec.europa.eu/112, které jsou věnované výhradně lince 112 a jejímu fungování v různých evropských státech," upozornila nakonec mluvčí hasičů.