Bezmála patnáct let připravuje Jarmila Malendová, emeritní korepetitorka operetní scény v Hodolanech, se svými přáteli z Moravského divadla koncerty, jimiž v Besedním sále Muzea umění obohacuje činnost Thálie v Olomouci. Od prvního koncertu v roce 1993 do toho 140., konaného v neděli 9. března, uplynulo mnoho vody, všem přibyla kopa životních zkušeností, v jejich duších se rozhostilo nemálo vzájemného porozumění a tolerance a v jejich srdcích nabyla převahy ryzí láska, tedy potřeba spíš dávat než získávat.

V tomto krásném duchu proběhl „rekapitulační“ pořad s bohatým zastoupením hostů, kteří byli sloupy všeho dění, umě zachyceného na DVD s názvem KLAPKY ČASU Jarmila Malendové-Cáskové. Tento moderní nosič paměti byl v úvodu pokřtěn iniciátory a tvůrci dokumentu, jimiž byli poslanec Parlamentu ČR Ing. Martin Tesařík a operní pěvec Václav Málek. Aktu se „šampaňským“ přihlížel napěchovaný Besední sál „tradičních příznivců“ a řady divadelních hostů, kteří jubilejní 140. večer naplnili svým uměním. Nebyli to umělci neznámí; už proto ne, že každý z nich na těch četných předešlých někdy hostoval. Všichni přizváni být nemohli, v informačním textu k DVD Klapky času je jich uvedeno téměř osmdesát.

K prezentovanému dokumentu je správné dodat, že ho zpracoval na podzim roku 2007 Zdeněk Srovnal, grafickou podobu mu dal Vojtěch Směšný a vyrobila ho v nákladu několika desítek exemplářů pro studijní účely firma Intergrafis, Olomouc.
Slavnostní 140. večer byl příjemně poznamenám projevy vděku „ všech všem“. V malém se událo, co by se dalo ve velkém vyjádřit slovy Národ sobě. Přívětivá pospolitost, k níž každý ochotně přispěl, čím mohl. Důležité bylo, že nešlo o loučení, spíše by se dalo říct o odrazový můstek k dalším pořadům, protože snem paní Jarmily Malendové je dosáhnout mety s číslem 150, což představuje ještě alespoň rok uměleckých divů.
V neděli se stal v Besedním sále MU moderátorem večera herec příbramského divadla Vladimír Mrva. Zhostil se své role s patřičným nadhledem a s vtipným komentářem postupně uvedl na jeviště Leu Vítkovou, Barbaru Sabellu, Vlastu Hartlovou, Ondřeje Doležala, Arnošta Svobodu, Ladislava Petrů, Jakuba Rouska a v závěru Tomáše Novotného, studenta AMU a vnuka paní Malendové, a Dagmar Novotnou, členku VČD v Pardubicích a dceru paní Malendové.

Slzy v očích paní Malendové byly kapkami rosy, vyvolanými štěstím – uměleckým i rodinným. Za léta umělecké práce jde u paní Jarmily Malendové o ovoce zasloužené.