Páteční večer 12. října byl v olomouckém divadle hudby vyhrazen olomoucké fotografce Mileně Valuškové a jejím přátelům. Stalo se tak u příležitosti ukončení její výstavy v Divadle hudby, ale také v souvislosti s připomenutím jejího životního jubilea, k němuž více než třicet jubilantčiných přátel připravilo z iniciativy Miroslava Urbana a Eduarda Zachy soubor „listinných“ gratulací výtvarného a literárního charakteru, jež byly v závěru úvodního programu vystaveny na jevišti divadelního sálu.

Setkání bylo zahájeno „poslední“ prohlídkou autorčiných fotografií ze strany návštěvníků večera a neformálními gratulacemi, jež potvrzovaly, že umělkyně patří mezi lidi, kteří si získali přízeň, respekt a obdiv. Program večera nebyl předimenzován a byl naplněn různými vyznáními a retrospektivami. Už ta první dojala: byl při ní promítán soubor uchovaných fotografií, jež dokumentovaly jubilantčino putování životem od narození po současnost. Soubor byl sestaven tak, aby se jubilantka na snímcích objevila ve všech významných okamžicích života, ale aby fotografiemi byli připomenuti i její přátelé, takže se „na plátně“ mnoho návštěvníků večera určitě rádo zahlédlo.
Poté o Mileně Valuškové promluvila Štěpánka Bielezsová, kurátorka její právě probíhající výstavy u Caesara. Připomněla zejména autorčino umělecké dílo a její tvorbu. Nehledanými slovy velmi upřímně vzdala jubilantce hold.

Na podiu se následně objevilo pěvecké kvarteto Jana Valuška, jubilantčina synovce, talentovaného studenta hudby na Univerzitě Palackého a člena operního sboru MDO. Kvarteto předneslo jeho pěvecky velmi náročná a osobitá dílka.
V závěru programu byl vylosován výherce „jubilejní“ fotografie a paní Mileně byl předán soubor již zmíněných „listinných“ blahopřání.
Setkání vyústilo do neformální „party“, kde nechyběl ani bohatě prostřený stůl, ani pramen „živé“ vody, ba ani povzbudivé a přátelské komunikace napříč sálem i přísálím.