Přestože letos sněhová nadílka nebyla příliš bohatá a toky hladin řek se tak příliš nezvedly, město nechce usnout na vavřínech a začalo intenzivně pokračovat v jednání o zbylých etapách protipovodňového opatření. Hlavním tématem je nyní nejen to, kdo dokončí projekční přípravy, ale stále se diskutuje i o nové podobě mostů u Bristolu a na Masarykově třídě.

Než se město pustí do realizace zbytku protipovodňových opatření, musí vše projít celou projekční přípravou. Otázkou nyní je, zda zbývající stupně projekční přípravy zadá město či správce toku, kterým je společnost Povodí Moravy. "Aby byla Olomouc chráněna proti povodni o maximálním průtoku 650 kubických metrů za sekundu, je třeba realizovat všechny etapy protipovodňové ochrany," uvedl náměstek primátora Jan Holpuch. „Proto je třeba pokračovat v projekční přípravě III. etapy a jednat s Povodím Moravy o dalším postupu, zejména o možnostech způsobu zadání projektové dokumentace.“ K naplnění tohoto cíle ustanovila městská rada garanta, kterým se stal primátor Martin Major.

Důležitým bodem jednání byl i vývoj projektů plánovaných mostů přes řeku Moravu na Masarykově třídě a v ulici Komenského u Bristolu, které jsou součástí připravované II. B etapy protipovodňových úprav. Konečná podoba navržených mostů ovšem vyvolává rozpaky nejen u široké veřejnosti, ale i u některých radních. Námitky mají hlavně proti konečné podobě mostu na Masarykově třídě, která se vyvíjela téměř dvanáct let. "Pozvali jsme renomovaného architekta Antonína Nováka, který pro město před dvanácti lety vypracoval první návrhy mostů, Ten seznámil členy rady s celým vývojem projektu, od jeho původních návrhů až po projekt, s nímž Povodí Moravy získalo stavební povolení," popsal Jan Holpuch.

Už první návrh byl kompromisem, který zohledňoval především limity a možnosti, které stavba mostů v blízkosti národní kulturní památky Klášterní Hradisko měla. V potaz bylo nutné brát jak stanovisko Národního památkového úřadu, tak i požadavky na co největší kapacitu koryta pod mosty bez nosných prvků v řece. I když byl první návrh esteticky kvalitnější, rovněž on obsahoval nosné prvky, které jsou nejčastějším terčem nynější kritiky. Projekt pak navíc v dalších letech prošel změnami a jejich výsledek se vedení města nezamlouvá. "Současná verze je zvulgarizovanou podobou mého původního návrhu. Projektant tohoto návrhu šel prostě cestou nejmenšího odporu," konstatoval Antonín Novák, který má za sebou řadu oceněných staveb a vloni získal titul Architekt roku.

Radní nyní pátrají po tom, zda se podaří najít jiné technické řešení, i když je architekt svázán zadáním nepoužít horní závěsnou nosnou konstrukci ani pilíře, které by zasahovaly do koryta řeky. "Zadali jsme panu architektovi vypracování expertního posudku, zda i po dvanácti letech jsou platné všechny limitující tlaky a zda je nějaký časový a technický prostor pro změny projektu," doplnil náměstek Holpuch. Tento materiál budou mít radní k dispozici v průběhu dubna a stane se důležitým podkladem pro jejich další rozhodování.

První dvě etapy protipovodňových opatření byly završeny vloni v listopadu. První etapa se uskutečnila v roce 2007 a týkala se úprav koryta řeky v okolí Salzerovy reduty a ulic Wittgensteinova, Tovární, Holická a Babíčkova, její součástí bylo vybudování obtokového kanálu. Druhá etapa se týkala především ochrany Nových Sadů a skončila vloni na podzim. Další část druhé etapy se dotkne centra města. Třetí etapa se týká úseku řeky od mostu u Bristolu po Černovír.