Je jedním z nejhlasitějších opozičních zastupitelů. Když má slovo, nebere si servítky. Jan Holpuch působil řadu let jako náměstek primátora. A byl by rád, kdyby se ODS, jejímž je členem, do vedení města na podzim vrátila. Jak hodnotí čtyři roky vlády současné radniční koalice? Má město stavět byty? Má zrušit trať do Pavloviček? A proč podle něj po téměř čtyřech letech není město pořád "vysekané" z dluhů a situace se zhoršuje? O tom všem jsme si povídali v obsáhlém rozhovoru...

Když jsem se ptal členů současné radniční koalice, v jaké je nyní kondici, teď na začátku posledního roku tohoto volebního období, dostal jsem odpověď, že v celkem dobré. Tak chci stejnou otázku položit opozici. V jaké kondici je současná radniční vláda?
Asi bych si netroufl posuzovat její kondici. To je kategorie z oblasti tělesné výchovy. Co určitě má smysl hodnotit, to jsou jejich výsledky za poslední čtyři roky a konfrontovat je proti slibům, které dávali před volbami. I tak bude složité vystavovat nějaký celkový koaliční účet, ty výsledky se budou subjekt od subjektu často dramaticky lišit. Je to koalice čtyř samostatných subjektů: ANO, ProOlomouc, Pirátů a SpOLečně, a koneckonců i hlasování o některých důležitých tématech potvrzuje, že to není monolit. Když na to ale mám nějak odpovědět a úplně se z toho nevylhat, pak myslím, že jsou věci, které se jim nepochybně povedly. Jsem opoziční politik a asi se to ode mě nečeká, že je budu primárně chválit. Přesto mě napadá třeba knihovna na Nových Sadech nebo protipovodňová opatření na jihu města. Byť zrovna tohle není přímo investiční akce města, tak se na ní významně podílelo a dopadlo to hezky. Za pochvalu stojí i dotažení celého vleklého problému s bytovými družstvy a napadá mě i zavedení dražby nájemného v městských bytech. To je určitě princip, který se mi líbí.
Ale na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že tahle rada vstupovala do funkčního období s nemalými ambicemi. Že tomu předcházela neuvěřitelně přefouknutá předvolební kampaň, která, jak se ukazuje, byla v mnoha ohledech docela odtržená od reality. Zaznamenali jsme megalomanské předvolební sliby, celé to rámovalo volební heslo ‘Konečně moderní a fungující město’, ale realita po čtyřech letech?
Z těch velkých projektů se většina do voleb nestihne. S úpravou tržnice se doteď nic nestalo. Ze slibovaných sto bytů nebude hotový ani jeden, místo půlmiliardové úspory tu máme nárůst dluhu, parkovací politika byla dvakrát odložena a jsme svědky debaty o zrušení tramvaje do Pavloviček.
Asi bude snaha to na poslední chvíli nějak zachránit, v kampani nás čeká přehlídka krásných vizualizací, prezentace všelijakých studií, obrázky šťastných párů u kavárenských stolečků. Realita je ale jinde, zkuste se projít ulicí 28. října, kde obchodníci volají po odstranění laviček, aby na nich neseděli bezdomovci…

Od ledna máme změnu na pozici primátora, respektive primátorky. Jak tento krok vnímáte jako opozice?
Impulsem k téhle výměně bylo zvolení pana primátora Žbánka do poslanecké sněmovny, který se rozhodl nejít souběhem funkcí. Asi by mělo zaznít, že tohle jeho rozhodnutí oceňuji.

Udělal to podobně jako kdysi Martin Novotný...
Ano. V mnoha jiných městech a krajích to není úplně zvykem, tady se to tak stalo, takže v tom má můj respekt.
Samotná výměna na postu primátora proběhla stoprocentně v kompetenci koaliční rady. Paní primátorce jsme popřáli, aby se jí v její nové pozici dařilo, z prvního zastupitelstva pod jejím vedením mám dobrý pocit, ale do nějakého dalšího hodnocení bych se nerad pouštěl.

Obecně platí, že nepůjdeme do žádné koalice, kde bychom se stali jenom nějakým přílepkem do počtu.

Lidé se i v komunálních volbách často rozhodují podle celostátní politiky. Koalice SPOLU je mrtvá, do voleb půjdete samostatně. S čím?
Ano, jdeme samostatně. Platí, že i nadále máme s TOP 09 a lidovci řadu podobných pohledů, jsme si často blízko i lidsky. Zároveň ale platí, že neméně důležitá je pro voliče čitelnost, srozumitelnost, která není už od počátku zatížená kompromisy.
Je podstatné, aby voliči vnímali, co je autentický pohled ODS, co jsou naše klíčové priority a co konkrétně chceme prosazovat.

V minulém období jste s hnutím ANO vládli. Dovedete si za určitých okolností představit obnovení této spolupráce v rámci hypotetické příští městské vlády?
Tam je důležité ono ‘za určitých okolností’. Vy sám jste řekl, že už jsme součástí jedné takové koalice byli. Obecně platí, že nepůjdeme do žádné koalice, kde bychom se stali jenom nějakým přílepkem do počtu. Ve volbách chceme uspět, což taky znamená zabojovat proti dominanci hnutí ANO na celostátní úrovni, voliče ale budeme oslovovat přes jiná témata, než ‘antibabiš’…

No, Babiš bude na každém billboardu, ať už se lídrem stane kdokoliv…
O to víc je důležité, abychom nabídli srozumitelnou alternativu. Rozumný program, zajímavé kandidáty. Přesvědčili voliče, že Olomouc má na víc a že my to budem dělat líp než ostatní. Věřím, že se to podaří a po volbách se vrátíme na radnici.

Dobrá, pojďme teď probrat některá klíčová olomoucká témata. Jako opozice na ně máte asi jiný názor, než lidé z vládnoucí koalice. Tak budu schválně pokládat podobné otázky, jako nedávno v rozhovoru s šéfem hnutí spOLečně Runtákem. Začneme třeba tramvajovou tratí v Pavlovičkách. Koalice dnes zcela vážně hovoří o tom, že trať se nevyplatí opravovat, tramvaje vozí vzduch, že řešením bude vytrhat koleje a ukončit tramvaje u někdejšího hodolanského divadla...
Ta trať potřebuje zásadní rekonstrukci. Ostatně o jejím nevyhovujícím stavu se ví řadu let. I to, že to bude stát nemalé peníze, ve veřejné debatě se objevují částky od tří set do šesti set milionů korun. Ne všechno má platit město, na část lze získat dotace...
Mně osobně přijde naprosto absurdní na jedné straně města tramvajové tratě stavět a na druhé je rušit. Směrem do Neředína naplánovat rekonstrukci s nesmyslnou pěší zónou na Palackého za 900 milionů a na Hodolanské vytrhávat koleje. Kdo to tam zná, potvrdí, že je tam dnes už vlastně permanentní dopravní zácpa, vyhnout se jí vlastně nejde, a právě tramvaje tam mají díky své povaze smysl.

Zácpy přeci už brzo vyřeší obchvat. Východní tangenta…
(smích) Taky jeden z předvolebních evergreenů … Když jsem byl kluk, pamatuji dokonce plány, že tramvaj povede až do Samotíšek a dál na Kopeček se dostanete lanovkou.
Pokud se ale budeme držet při zemi, zásadním argumentem je dopravní komfort a životnost. Tramvajová trať vydrží nějakých čtyřicet let, běžná komunikace násobně méně. Tím spíš, pokud ji zatížíme těžkými elektrobusy, které by tramvaje v úvahách radních měly nahradit.
Prostě, tu trať jsme zdědili a máme se o ni starat. Je potřeba opravit a zachovat, ne ji rušit.

Tak pojďme dál. Parkování a parkovací politika. Koncept se připravoval ještě za vás, v minulém období, mělo se to spustit v roce 2023, ale z mnoha technických a jiných důvodů se to stále nespustilo a do voleb ani nespustí…
Kdyby to nebylo smutné, tak řeknu, že se dobře bavíme. Mám-li opět citovat z předvolebních programů konkurence: ‘Nedotažené projekty? – Raději systémové řízení města.’ Nebo: ‘Konečně skutečné smart city.’ 
No, a realita? Parkovací automaty, které město v předstihu pořídilo pro rozšířenou zónu, leží někde ve skladu a jen pro pobavení – teď koncem března jim skončila záruční lhůta. Až se budou jednou instalovat, budou mít dávno po záruce. Celá parkovací politika troskotá na nepřipravenosti IT systémů. Že se to bez nich nedá spustit, že je to naprosto klíčová komponenta, říkáme od začátku. Už pět let!

To mi právě přijde divné. Že se na to přišlo až poté, co bylo město oblepené plakáty…
Myslíte tu slavnou kampaň za tři čtvrtě milionu? Víte, ono to není jenom o IT systémech. Souvisí to s absencí záchytných parkovišť, s nastavením cen. 
Když se na to podívám trošku z větší dálky, oficiální důvod pro zavádění parkovací politiky, tedy k rozšíření zóny placeného parkování na většinu města, má být podpora rezidentů. 
‘Neděláme to proto,’ říkají, ‘abychom z lidí vytáhli další peníze a sanovali městskou kasu. Děláme to pro naše lidi, aby měli kde zaparkovat.’
Dnes v zóně B rezident zaplatí za první auto dva tisíce korun na rok, za druhé dokonce šestnáct tisíc. Přitom mu ta karta žádné místo k parkování nezajistí.
Když to děláme pro naše lidi a negarantujeme jim nic, není divné za to chtít peníze? Já si třeba myslím, že rezidenční karta minimálně na první auto by měla být zadarmo.

Problémem, který jste zmínil, jsou i ta chybějící záchytná parkoviště. Protože lidé, kteří se do města snaží z různých důvodů přijet autem, je někde nechat musí. Oni přece nepáchají nic špatného...
To je další problém. Pamatujete si ty předvolební billboardy o budování záchytných parkovišť P+R? Rada sice vybrala tři místa, kde by se dala parkoviště vybudovat, máme studie, ale reálně nevzniklo nic.
Proč to je důležité? Na sídlištích kolem města navrhuje parkovací politika opačný režim než v centru. Má se tam platit jenom přes noc. A teď si to představte: bydlím třeba v Hněvotíně, v celém širším centru budu muset nově platit, odstavná parkoviště neexistují. Co udělám? Já bych hledat místo k parkování na sídlišti. Ideálně někde u tramvaje, u Timpa, I. P. Pavlova, možná na Povelu. Tohle chceme?

Celé to v poslední době trochu působí jako taková malá občanská válka. Jedni říkají: jezděte na kole, choďte pěšky, používejte MHD… Druzí: Ale my potřebujeme jezdit autem, potřebujeme zaparkovat… Jak se na to díváte?
Ono to tak teď v Olomouci trochu je, pro některé politické strany je řidič zkrátka nepřítel. 
Podle mě to nemá být souboj jedněch proti druhým. Já sám auto používám vlastně denně, ale jezdím i na kole, hodně chodím pěšky. Snažím se nemít na očích ty klapky. 
V našem minulém programu jsme měli tuhle problematiku zpracovanou poměrně detailně. Na jedné straně stojí výhrady k zavádění parkovacích zón, které jsem už zmiňoval. Na straně druhé třeba důsledné vymáhání zákazu vjezdu aut v pěší zóně kolem náměstí.

Ona tam byla sice zkrácená doba vjezdu, ale provoz je tam pořád. Zkuste jít středem Denisovy ulice v kteroukoliv denní dobu. Bude na vás troubit jedno auto za druhým...
To zkrácení vjezdu pro zásobování je samostatné téma, jestli ty obchody mají fungovat, tak je někdo zásobovat musí… Ale jo, jestliže se tam přes den vjet nesmí, tak by to měl někdo hlídat. Permanentní policejní patrola asi není úplně ‘smart’ řešení. Navrhovali jsme zásuvné sloupky nebo kamery. Jenomže, a jsme zase u toho, pořád nemají ten IT systém…

Pojďme na další téma. Slučování divadla a filharmonie. Už přes rok jsou obě instituce pod jednou střechou. Vy jste ten proces od začátku kritizovali, protestovali jste proti slučování. Jak se na to díváte dnes?
Myslím, že současná situace jen potvrzuje to, co odpůrci slučování říkali a před čím varovali. Jestliže dnes ve veřejném prostoru od představitele významné koaliční strany zaznívají teze, že je potřeba symfonický orchestr zredukovat na komorní těleso, tak je to výmluvné. (JH naráží na zmínky o „zeštíhlení“ filharmonie na komorní orchestr, případně diskuze o množství souborů divadla, které se opět objevují ve veřejném prostoru – pozn. redakce.)
Před sloučením se tvrdilo, že nic takového jako ohrožení souborů nepřichází v úvahu. ‘Děláme to proto, aby to bylo efektivní!’ Obrazně řečeno, abychom společně kupovali služby a toaletní papír. Pokud si vzpomenu na citát z Facebooku Pirátů před fúzí, tak psali, že sloučení přinese jistotu zaměstnancům, úspory i širší nabídku. Já tvrdím, že nic z toho se nestalo. Místo úspor jsou tu další nároky na městský rozpočet.
Tak je to vlastně problém? Změnilo se to jenom na papíře a město si může dovolit platit obě instituce, ať už jsou sloučené nebo samostatné?
Když se podíváte na čísla, příspěvek města zmiňovaným institucím v čase sice výrazně roste, ale stejně tak rostou i daňové příjmy. Ve skutečnosti se v posledních patnácti letech nic dramatického neděje – poměr toho, co město ze svého rozpočtu na provoz těchto institucí dává, zůstává víceméně stejný. Pakliže mají být stabilní a na tom se snad shodneme napříč spektrem, musí město nějakým způsobem garantovat valorizaci příspěvku. Není možné, aby částky, které na provoz město přispívá, nějak dramaticky rostly. Ale také nevidím důvod, aby klesaly.

Možná s tím souvisí otázka, jaká by vlastně měla být role města? Má město zřizovat a platit instituce jako je divadlo, mít vlastní stadiony, stavět byty..?
Takhle akademicky bychom se bavili za situace, že stavíme Havířov, město na zelené louce. Úplně jiná věc je, jak naložit s tím, co už tady máme. Už jsme se o tom bavili v souvislosti s tramvajovou tratí. My jsme město v určitém stavu zdědili a naší prvořadou povinností je o něj pečovat, rozvíjet ho a předat ho v lepším stavu. Olomouc není jen jedno z mnoha krajských měst, je to historické hlavní město Moravy a přirozená metropole. Máme v sobě živit hrdost na to, že jsme metropolí, sídlem arcibiskupství a historickým centrem, což nás odlišuje od ostatních. K tomu patří i to, že je kam zajít do divadla, na symfonický koncert nebo že se tu hraje první liga.

Ptám se proto, že zaznívají hlasy, co všechno si město může dovolit. A kromě úvah o redukci kultury se mluví i o hokeji, že by bylo levnější ho za současné situace zrušit, prodat, zbavit se chátrajícího stadionu…
Pokud jde o sport, konkrétně o zimní stadion, ten je v tuto chvíli v majetku města, k čemuž vedl velmi složitý proces. To, že se stal městským, v podstatě vedlo k záchraně hokeje a návratu fanoušků. O mně se ví, že nejsem žádný zapálený příznivec této podpory, na fotbal ani na hokej nechodím. Líbilo by se mi, kdyby se na tom město nemuselo podílet a fungovalo to jako v Americe, kde je sport ryze soukromou komerční záležitostí. Ale jsme v Evropě, v Česku.

To by se ale dalo říct i o kultuře…
Ano. V Americe by ve městě jako Olomouc filharmonie asi nebyla. Ale my ji tady máme, už osmdesát let. A máme se o ni postarat. U profesionálního sportu je podstatně vyšší podíl soukromého sektoru namístě a máme usilovat o to, aby ho v budoucnu z větší části převzal. U fotbalu se to povedlo, u hokeje v to věřím.

Takže se zeptám konkrétně. Opravit zimní stadion nebo kývnout na projekt Redstone a platit mu ročně peníze za provoz multifunkční haly?
Takhle to ale dnes postavené není. Rozhodování, před kterým dnes stojíme, není o tom, jestli opravit zimní stadion, nebo stavět halu Redstone. Takhle nám to koalice jako zastupitelům vůbec nepředkládá. Žádný alternativní scénář na opravu Plecharény není na stole. A dnes už dost možná být nemůže, protože tomu brání nárůst zadlužení, ke kterému došlo v posledních čtyřech letech.

Vedení města si schválilo další úvěry za víc než miliardu. A úspory? Jenom mzdy narostly o čtyřicet šest procent...

Zadluženosti se týká moje další otázka, tak k ní pojďme rovnou. Jak na tom Olomouc je?
To je skoro až úsměvné téma. Vzpomínáte si? ‘Vysekáme město z dluhů’, ‘Ušetříme půl miliardy za čtyři roky’… Tohle říkaly strany radniční koalice před volbami.

Ano. A taky, že jsme nejzadluženější město v republice. To zaznívalo často…
A k čemu za ty čtyři roky reálně došlo? Vedení města si schválilo další úvěry za víc než miliardu. A úspory? Jenom mzdy narostly o čtyřicet šest procent, dotace a granty o šedesát čtyři procent. Podle údajů z finančního výboru máme o čtyřicet šest úředníků víc než před čtyřmi lety…

Takže vysekaní z dluhů ani na dobré cestě k naplnění toho slibu podle vás nejsme?
Rozhodně ne. Jsme na tom ještě hůř, než před čtyřmi lety.

Pojďme otevřít poslední téma. Za vlád ODS se město zbavilo velkého množství bytového fondu, zatímco současná koalice se snaží o opačný trend. Má město vlastnit byty? A má stavět nové?
Právě bydlení je jedno z klíčových témat. Myslím si, že město má určité byty vlastnit. Sociální byty, domy pro seniory, s pečovatelskou službou. Má ale být rozhodujícím hráčem na poli bydlení? Má o něco takového usilovat? Já myslím, že ne. Úkolem města není postarat se občanům o bydlení, na to je zde přece trh. Klíčovou roli hrají soukromé projekty.
Na tom se s některými subjekty v současné koalici neshodneme, ale pro porovnání: zamýšlený městský bytový dům na Jánského má mít čtyřicet tři bytů. Město ho chce postavit z dotací a z úvěru. V lokalitě naproti Globusu je záměr soukromých developerů, kde je nových bytů naplánováno dva tisíce.
Město místo jejich podpory naopak zvažuje, jak jim a novým majitelům situaci zkomplikovat. Třeba tím, že na ně uvalí kontribuce. Vlastně výpalné, které soukromou výstavbu dál prodraží. O tom, že Olomouc je v republice pověstná tím, jak obtížné je tu postavit vlastně cokoliv, ani nemluvím.

A co startovací byty?
Hezká myšlenka, že? Ale narovinu. Vemte si, že nájem je v těch bytech stanoven na 130 korun za metr čtvereční, což je hluboko pod tržní cenou. A podle kritérií na něj dosáhne i rodina, která má celkový měsíční příjem klidně 190 tisíc. Vážně potřebuje, aby ji někdo bydlení dotoval?
A to ani nemluvím o tom, že tyto byty vznikají v lokalitách, jako je Dolní náměstí. Vždyť je to absurdní – dovedete si představit, že by Praha dělala startovací byty přímo na Staromáku?

To sotva…
Z ekonomického pohledu to nedává vůbec žádný smysl. Dáváte mladému člověku k dispozici nejlepší možnou lokalitu ve městě a on si na ten luxus pět let zvyká. Co se stane pak? Má se po pěti letech odstěhovat někam na sídliště?
Město by mělo mít spíše odvahu takové domy prodat nebo v nich nastavit tržní podmínky, aby se investice vrátila.

Jsme čtvrtým rokem v opozici. Od začátku jsem říkal, že to musíme uchopit jako příležitost. Příležitost promyslet nová témata, nabídnout nové pohledy. A nové lidi.

Na závěr. Hodně se mluví o tom, že stranám chybí členové, že hlavně mladí lidé nejsou moc ochotní jít do politiky. Jak to vypadá u vás?
Obecně asi platí, že angažovanost lidí v politických stranách postupně klesá, a to nejenom u nás. Je to problém. Bez nových členů chybí přirozená obměna nejenom lidí, ale i myšlenek, témat a akcentů. Já jsem bytostně přesvědčen, že na to musíme reagovat. A taky to děláme.
V Olomouci máme sto dva členů, věkový průměr je padesát dva let. Přijde mi to dost. Našemu nejmladšímu členovi sice je devatenáct, ale máme i členku, které je sto dva let. Co považuji za podstatné – celá pětina naší členské základny vstoupila do ODS v posledních čtyřech letech. Od minulých komunálních voleb. Jejich věkový průměr je třicet sedm. Jsou to mladí, čerství, energií nabití lidé.
Jsme čtvrtým rokem v opozici. Od začátku jsem říkal, že to musíme uchopit jako příležitost. Příležitost promyslet nová témata, nabídnout nové pohledy. A nové lidi.

A nabídnete?
Místní sněm máme naplánovaný na jednadvacátého dubna, tam nás čekají primárky. Jsme demokratická strana, rozhodne členská základna. Neočekávám, že všichni budou nadšení, ale já věřím, že se to povede.