V prvním semifinálovém utkání proti Ústí 2935 diváků, v tom druhém dokonce 3171. Hokejové nadšení se po dlouhých letech zmocnilo olomoucké sportovní veřejnosti. A hráči HC Olomouc se svým příznivcům odvděčili - v baráži budou bojovat o vysněnou extraligu. Jenže adjektivum vysněná může mít i hodně krutý reálný význam. Vždyť co s nejvyšší soutěží, když do haly táhne a spíš než moderní sportoviště připomíná hroutící se stodolu?

Kromě skalních příznivců olomouckého sportu si už dnes málokdo pamatuje, že HC Olomouc je prvním mistrem samostatné české extraligy vůbec. Stalo se tak v roce 1994, což je dobrých devatenáct let stará a tedy již řádně zaprášená historie. Od těch dob lední hokej v hanácké metropoli postupně chřadl, vše vyvrcholilo v roce 1997 prodejem extraligové licence do Karlových Varů a o dva roky později dokonce dočasným zánikem seniorského mužstva.
Přihlášením do druhé ligy za další dva roky sice dospělý hokej v Olomouci zase ožil, dávný lesk i divácký zájem ale byly na dlouhou dobu ty tam. Vzpomínkou na ně sice nakrátko byly úspěšná baráž a postup do první ligy dirigovaný naganským hrdinou Jiřím Dopitou přímo z ledu i tři semifinálové bitvy v prvoligovém play-off s favorizovaným Chomutovem (ta poslední je ještě čerstvá, došlo k ní vloni), vše ale stále v rámci nižších soutěží, což náročné sportovní fanoušky ze stotisícového města nemůže zcela uspokojit ani trvale ve větším počtu nahnat do ochozů zimního stadionu.
Až letos se ledy (jak jinak v ledním hokeji) hnuly. Po rozhodnutí činovníků zavést takzvanou širší baráž a usnadnit tak cestu ambiciózním prvoligovým klubům mezi tuzemskou elitu následovala skvělá jízda olomouckých hokejistů dlouhodobou částí soutěže korunovaná čtvrtfinálovým postupem přes Hradec Králové a hlavně semifinálovým triumfem nad silným Ústím nad Labem. Náhle je tu ona kýžená baráž, soutěž, v níž se dva dosud extraligové a dva prvoligové celky střetnou v nemilosrdných bitvách o dvě vstupenky do pater nejvyšších - do extraligy ledního hokeje pro sezonu 2013/2014.
Nutno poznamenat, že olomoucký tým nebude v oné baráži favoritem. Známá pravda říká, že obrovskou výhodu v podobných kláních mají vždy týmy z vyšší soutěže. Do sezony šly s nepochybně vyšším rozpočtem, čemuž odpovídá i kvalita kádru. Navíc celý rok hrály proti těm nejlepším soupeřům a sbíraly cenné zkušenosti, kterých Hanáci v duelech s Pískem či Berounem nemohli při vší úctě dosíci. A k tomu připočtěme vítěze první ligy Mladou Boleslav, klub, který sice ještě v baráži není, ale pravděpodobně se do ní dostane, a který si po loňském sestupu prakticky extraligový rozpočet i kádr uchoval s vidinou rychlého návratu mezi elitu.
Jednoduché to tedy vůbec nebude a karty jsou rozdány tak, že Olomoučtí ve svých rukavicích rozhodně nedrží ten nejlepší možný list. Přesto je to stále sport a ten dokáže, jak známo, být občas velmi nevyzpytatelný. Co když se stane malý hokejový zázrak a Kohouti z Hané navzdory papírovým předpokladům i všem vysokým favoritům projdou baráží úspěšně?
Pak se možná budou dít věci. Olomoucký zimní stadion proměnil neúprosný zub času a roky vlažného zájmu až nezájmu ze strany jeho vlastníků (tedy města) v nevzhlednou ruinu, které samotní příznivci klubu říkají s trpkou hrdostí plecharéna. Je velmi pravděpodobné, že v tomto ledovém království jen chatrně chráněném rezavějícím pláštěm by se nejvyšší tuzemská soutěž hrát ani nemohla. Byť se o nutné rekonstrukci nevzhledné obludy strašící jen pár kroků od samotného centra historického města hovoří už dlouhá léta a tento projekt zaujímal čestné místo snad již v několika programových prohlášeních různých politických reprezentací střídajících se na radnici. A hrát extraligu v azylu, třeba v Brně či ve Zlíně? Poněkud drahé a hlavně divácky velmi nezajímavé.
V Olomouci se po letech opět probouzí hokejová horečka. A je velmi pravděpodobné, že blížící se baráž naplní stařičký stadion z roku 1948 takřka k prasknutí (k němuž mnoho nechybí). Fanouškům jejich nadšení přeji a hokejistům budu v soubojích se silnějšími protivníky fandit. Pokud podle papírových předpokladů neuspějí, hokejová Haná dost možná zase na nějaký čas usne. Jestli však kohoutí jízda vyvrcholí nečekaným barážovým zázrakem, bude možná někomu od ledu hodně horko…