Musela to být velká sláva v malé obci Radslavice ležící kousek od Přerova, když tam minulý pátek přijela ministerská a krajská delegace a přivezla Zlatou stuhu, ocenění určené pro vítěznou obec v soutěži Vesnice Olomouckého kraje roku 2012. A zatímco v dalekém Londýně začínal obřím ceremoniálem hon na zlato zvaný olympiáda, v Radslavicích na počest stuhy téže třpytivé barvy vyhrávaly kapely, hodovalo se a plál ohňostroj. To vše bratru za sto tisíc korun v české měně.

Ale teď chvíli vážně: Radslavice jsou obec skutečně pěkná a živá a soutěž Vesnice roku svůj smysl nepochybně má. Vždyť právě na obyvatele těch menších a nejmenších sídel naší vlasti se velmi často a o to více neprávem zapomíná, jako by se vše podstatné a důležité dělo pouze ve městech. Není to pravda, jen je dobré si to občas připomenout. A podobné ostuhování, jako se tomu děje právě v rámci soutěže Vesnice roku, jistě potěší občany těch nejlepších a zároveň namotivuje k větší aktivitě obyvatele ostatních "dědin". Žádný zázrak, ale každý počin čelící znepokojivému vylidňování venkova se počítá.
Soutěž Vesnice roku každoročně vyhlašují ministerstva zemědělství a pro místní rozvoj společně se Svazem měst a obcí a Spolkem pro obnovu venkova. Právě od těchto institucí získávají oceněné obce vedle symbolických trofejí i kýžené finanční odměny za a na svou aktivitu. Je logické, že v jednotlivých regionech se k hlavním vyhlašovatelům přidávají i příslušné kraje. Stejně se u nás na střední Moravě zachoval Olomoucký kraj, který se letos pochlapil a ze svého jistě napjatého rozpočtu přidal do krajského kola soutěže rovného půl milionu korun. Tuto sumu rozdělil mezi šest obcí, které sice nevyhrály ani jednu z pěti hlavních vyhlašovaných kategorií, ale mohou se nově pyšnit čestným uznáním - Černá Voda za druhé místo v krajském kole soutěže, Náklo za příčku třetí, Uhelná za vzorné vedení obecní knihovny, Ruda nad Moravou za rozvíjení spolkového života v místních částech, Velká Kraš za péči o krajinu a nakládání s odpady a konečně Veselíčko za příkladnou péči o své kulturní dědictví. První dvě zmíněné vesnice obdržely od kraje po sto tisících korun, zbývající čtyři pak každá padesát tisíc.
Že vám na té sumě něco nesedí? Ale ano, počítáte správně, dvakrát sto tisíc plus čtyřikrát padesát tisíc je rovných čtyři sta tisíc. Zbývá částka jedno sto tisíc korun, která se rozhodně neztratila, ale byla použita na "financování a výdaje spojené s uspořádáním slavnostního předání ocenění vítězným obcím" (tolik oficiální materiál kraje), které se uskutečnilo v Radslavicích právě minulý pátek. A co bylo všechno na programu? Po příjezdu vzácných hostů a prohlídce vzorné vesnice následovalo kulturní vystoupení, poté slavnostní vyhlášení výsledků soutěže a oběd (snad byl místo obligátního uzavřeného obřího rautu výhradně pro pozvané papaláše alespoň guláš na návsi pro všechny ty, kdo se o Zlatou stuhu zasloužili). Nechyběla ani oslava s občany, společenské setkání s hudební produkcí a na závěr všemi oblíbený ohňostroj. To celé za pětinu částky, kterou kraj vyčlenil na zvelebení obcí, jejichž obyvatelé se tolik snaží o to, aby život u nich nebyl horší než v těch zpropadených městech.
Tak nevím. Sto tisíc už dnes (na rozdíl třeba od dob Franze Josefa blahé paměti) bohužel nejsou peníze, za které by se dala pořídit nová silnice přes vesnicí místo obvyklého tankodromu nebo kanalizace pro všechny. Přesto věřím, že by především v těch menších obcích v zapadlých cípech kraje takovou sumu ve svém rozpočtu hodně vřele přivítali. Jenomže mají smůlu. Za rok tak mohou alespoň zajet k novému držiteli Zlaté stuhy zaskotačit si pěkně do taktu. A možná je někdo pozve i na ten rautík.