Valašská rocková legenda Ciment, Nšoči a Barel Rock. To byli hosté mezické bigbítové formace Stracené ráj, která křtila novou desku a tak si jako oslavu uspořádala rovnou festival.

Skupina Ciment hraje už více než dvacet let s obrovským nasazením, přesto se nežene na výsluní. Svou teprve druhou desku vydala před týdnem. Fanoušci na ní čekali patnáct let a nutno říci, že čas muzikantům prospěl, neboť deska je to vskutku vyzrálá. Jmenuje se Vzývali Satana ogaři z Kýchové, gdyž měli na poli už všecko hotové a dává tušit, že na ní bude prostor pro vtip i nadsázku a že znít tu bude ryzí Valašština v podání démonického barda Petra Zezulky.

Publikum v Mezicích zaujala také další dlouhohrající legenda - Barel Rock. Nejen bránice trhající texty, ale i nástroje, na které kapela hraje: basa se kterou se dá hrabat sníh, harmonika bez měchu, zato s připojeným vysavačem a rukojetí (Kam se hrabe Michal David!) a bicí ze skutečných barelů a plastových kbelíků. Tahle recese zní mnohem líp než leckterá profesionálně vybavená kapela a když připočtete umění glosovat a pobavit publikum všech věkových kategorií, vychází mi jednoznačně jednička z hvězdičkou.

Stracené ráj hraje taky už nějaký ten pátek. První zmínky sahají do léta 1993. Impulsem ke vzniku byla hudba již zmiňované valašské legendy Ciment. Baskytarista Marek Ošťádal spolu s bratrem Karlem chtěli dělat podobnou muziku, jenomže po hanácku. Vzniklo tak těleso, jaké nemá obdoby. Kapelou prošla celá řada členů, podařilo se nahrát dvě dema a po dlouhé přípravě konečně letos spatřila světlo světa debutová deska nazvaná prostě Stracené ráj - Hanácké Bigbit. Jejím kmotrem se na nabušeném koncertě stal právě frontman Cimentu Petr Zezulka, který ji pokřtil pravou mezickou slivovicí.
Deska obsahuje třináct fláků a kapela je všechny předvedla naživo, čímž dokázala, že umí hrát nejen ve studiu, ale dokáže publikum přivést do varu. V sobotu večer se jim to podařilo znamenitě.

Pokud po vystoupení Straceného ráje někdo pořád neví, proč je znamenité nosit s sebou v kapse gumový zvon, nezbývá než mu doporučit koupit si novou desku, která navazuje na úspěšná dema, o kterých praví praví web kapely: "Meze leďma se o rozšéřeni postarale hudebni piráti." Na Straceném ráji 2007 najdete kosmonauta Remka, zloděje slepic, ale i hloupá děvčata, která neví, že muzikanti jsou nejlepší milovníci. Do auta nedoporučuji. Hrozí havárie. Ideální podmínky pro poslech popisuje kapela takto: "Před zahájenim poslecho se doporočoje pohodlně natahnót kosti na gauč a otevřit si lahváča." Musím uznat, že je to pravda. Na gauči se můžete smíchy potrhat dle libosti a nehrozí, že při tom zapomenete zastavit na semaforu (jako se to málem podařilo mě) nebo srazíte nějakého chudáka na přechodu.