Tak a je to tady. Naše první návštěva ve fitku, kam je mužům vstup zakázán. Ono odhodlání je věc jedna, ale když pak vstoupíte do místnosti plné cvičících žen, podivných strojů a především roztodivných cvičebních pomůcek, začíná se vás zmocňovat panika. Toto nikdy nezvládnu, říkám si, když vidím, jak ostatní uživatelky elegantně přecházejí z jednoho "mučícího stroje" na druhý a suverénně začínají cvičit bez jakéhokoliv zatápání nad tím, co s ním mají dělat, či známky námahy.

Co mě překvapilo, je, že se tu nacházejí ženy všech věkových kategorií, od středoškolaček až po starší dámy, které si už užívají zaslouženého důchodu. A rozhodně tu nejsou jen ženy, které se snaží zhubnout, ale i na pohled hubené dívky, které pouze zpevňují svá téměř dokonalá těla. Trochu nervózně si u vchodu zouvám boty a přicházím se nahlásit své budoucí trenérce. Všechny tři nás čeká vstupní dotazník, v němž trenérka zjišťuje náš zdravotní stav, předchozí zkušenosti se sportem a fitky a především naši motivaci. „Většina lidí si myslí, že dokud nemají viditelnou nadváhu, nemusí se sebou nic dělat, ale cvičení je důležité nejen kvůli lepší postavě, kvůli které ženy nejčastěji přicházejí, ale také ze zdravotních důvodů. Proto je velmi důležité seznámit se s každou ženou individuálně, aby se jí mohlo navrhnout ideální cvičení – vědět, zda chce hlavně zhubnout, tvarovat nebo třeba jen zmírnit bolest zad a cítit se lépe,“ popisuje manařerka Contours Zuzana Fremlová, která dodává, že kruhový trénink je vhodný nejen pro všechny věkové kategorie, ale je téměř bez zdravotních omezení. Důležité je znát také přesnou motivaci ženy. „Když se ptáme na tuto otázku, téměř každá shodně řekne, že chce zhubnout. Až po chvíli se trochu uvolní a začne prozrazovat detaily, třeba že už si nepřipadá tolik atraktivní, má strach, že si manžel našel milenku, které ona není schopna konkurovat, nebo se prostě jen chce vejít do džínů, které nosila před porodem,“ popisuje Fremlová to, že každá má svůj vnitřní cíl, kterého chce dosáhnout, a je zapotřebí mít jej neustále na mysli. Právě ten je totiž hlavním motorem pohánějícím ženu, aby cvičení po pár dnech či týdnech nevzdala. Motivace, kvůli kterým jsme do výzvy šly my, si však necháme raději pro sebe a ponecháme zde prostor pro vaši fantazii.

Po dotazníku následuje kompletní přeměření a převážení, abychom naše úsilí měly podložené i konkrétními čísly. Dozvídáme se nejen svou váhu, ale například také to, kolik máme v těle svalů, tuku a vody. A stanovujeme si, čeho bychom chtěly a měly u jednotlivých hodnot dosáhnout. Zhruba za měsíc poprvé zjistíme, jak je naše snažení úspěšné. Tak, a teď to začíná vypadat, že teoretická část je úspěšně za námi, a poté co jsme se dozvěděly méně či více šokující odhalení o našich tělech, začíná jít do tuhého – tedy schyluje se k samotnému cvičení.

Fitness centrum Contours má jednu nespornou výhodu, a to, že se ženy nemusí dopředu objednávat a mohou přijít cvičit, kdy se jim zachce, a to od sedmi hodin ráno až do osmi do večera, a otevřeno je také v sobotu dopoledne a v neděli odpoledne. Výjimkou je právě první hodina, na kterou se musíte dopředu objednat. Trenérka zde nové klientky seznamuje s kruhovým tréninkem, správným postojem, dýcháním i správným ovládáním jednotlivých strojů, na kterých postupně procvičíte celé tělo. Trenérka je v počátcích důležitá také proto, aby vám ukázala, co všechno se dá dělat na tzv. mezistanovištích, která jsou určena především proto, abychom se pořádně zahřály.

Po prvním kolečku mám hlavu jako balón, nepamatuju si téměř nic, a když jdu pak kolečko sama bez trenérky , během čtyřiceti pěti vteřin, které jsou pro jedno stanoviště určeny, si sotva stihnu správně nastavit stroj, natož si uvědomit, kam patří ruka, noha nebo hlava, a než si na mezistanovišti vzpomenu, co mám cvičit, už mi další cvikuchtivá žena šlape na paty. A to nemluvím ani o tom, že jsem stále upozorňována na špatný postoj i dýchání. Bezradně se dívám na všechny ty ženy kolem, které automaticky a plynule mění stanoviště. No tak, zabojuj trochu, říkám si, a vida, třetí kolečko už zvládám sama téměř bez zaváhání a přistihnu se při tom, že mě to snad i baví. Vlna endorfinů postupně válcuje mé pochybnosti o tom, že jsem zcela beznadějný případ, a pomalu se chystá zaútočit i na mou původní skepsi. Do sprchy už odcházím se spokojeným úsměvem na rtech. "Tak co?" ptám se zbytku svého týmu v šatně. "Měla jsem problém udržovat správný postoj a zároveň správně provádět jednotlivé cviky, ale to se určitě opakováním zlepší. Kontrolování jednoho mě rozptylovalo při provádění druhého. Bylo to zkrátka moc nových věcí a informací najednou," popisuje Lucie. Lenku velmi potěšilo především to, jak se jí cvičitelka věnovala: "Cítila jsem se strašně příjemně. Líbilo se mi, jak nám ochotně po celou dobu vysvětlovaly, co přesně máme dělat, a radily správný postoj i dýchání. Když jsme udělaly chybu, tak nás na ni velmi decentně a mile upozornily, takže se člověk necítil jako úplně neschopné dřevo," popisuje Lenka, která se už moc těší na další hodinu.

První cvičení máme tedy úspěšně za sebou. A jaké stopy na nás zanechalo na druhý den? "Asi jsem si toho naložila málo, protože mě nic nebolí, a dokonce jsem se ani necítila jako po fyzické námaze, což je na jednu stranu dobře, ale na druhou špatně. Příště si určitě zvýším zátěž," popisuje do telefonu na druhý den Lucie. Může to zkusit, příležitostí bude mít víc než dost. Odteď nás to samé totiž čeká třikrát týdně stále a stále dokola. Motivaci máme všechny pořádně silnou.