Přestože kulturní veřejnost v Olomouci v těchto dnech žije Mezinárodním varhanním festivalem, na dveře již klepe další významná hudební událost. Šestnáctý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby (PFDH) začne v hanácké metropoli pod vedením jeho ředitelky Dobromily Hamplové přesně za týden.

Specifická kulturní akce již v povědomí olomoucké veřejnosti hluboce zakotvila a těch, kteří se na malý maraton šesti koncertních večerů těší, je mnoho. A to nejen v Olomouci a nejbližším okolí, ale i ve vzdálenějších městech, krajích i státech.
Rozměr festivalu je dán skutečností, že Olomouc je sídlem arcibiskupství, že ji zdobí řada cenných sakrálních staveb velké umělecké ceny s bohatými interiéry, ale také tím, že se festival zapsal do povědomí posluchačů jako událost, která se může pochlubit mnohaletou, pečlivě budovanou reputací získanou prvotřídními tělesy, proslulými sólisty i dirigenty, jejichž zásluhou jsou na festivalu interpretována nejproslulejší díla duchovního zaměření. "Náš festival opět přinese posluchačům velké duchovní skladby, v mnohém však bude inovován," říká ředitelka PFDH Dobromila Hamplová.

Čím tedy bude letošní ročník PFDH od předchozích odlišný?
Každý z dosavadních patnácti ročníků byl specifický svou dramaturgií, hostujícími tělesy i sólisty. Za dobu své existence se festival nepochybně vyvíjel a získával renomé, protože nám přibývaly zkušenosti, rozšiřovaly se kontakty a jeho uměleckým garantem a dramaturgem byl mimořádně disponovaný dirigent Stanislav Macura. To byly konstanty, jež byly nezpochybnitelné. Na nich jsme stavěli. Situace letošního ročníku doznala několika změn: tou zcela zásadní je odchod dirigenta Macury, jehož vysoká profesionalita ať již na poli dramaturgickém či dirigentském spolu s jeho neomylným instinktem i neocenitelný systematický přínos - což málokdo ví - ve věcech ryze praktických nám pochopitelně schází. Všestrannost Stanislava Macury byla letos po zásluze oceněná Cenou statutárního města Olomouc za rok 2008. Z této situace logicky vyplynul vznik nového realizačního týmu, jehož prvním viditelným krokem je nový grafický vzhled našich propagačních materiálů. Dále bylo nutno respektovat současnou ekonomickou krizi. Na mnohé původní záměry jsme nedosáhli. Dbali jsme však, aby podoba festivalu byla vzhledem k našim omezeným finančním možnostem optimální.

Jaké je složení výborů festivalu a realizačního týmu?
Ráda bych zdůraznila, že letošní PFDH se opět uskuteční pod záštitou olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera. I nadále je festival vnímán jako významná událost nejen uměleckého, ale i duchovního charakteru. Naplněné chrámy nás přesvědčují, že tomu tak skutečně je. Členy Čestného festivalového výboru jsou poslanec Evropského parlamentu Jan Březina, primátor města Martin Novotný a hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík. Festivalový výbor tvoří světící biskup olomoucký a děkan metropolitní kapituly Josef Hrdlička, rektor Univerzity Palackého Lubomír Dvořák, náměstek hejtmana Olomouckého kraje Ivan Kosatík, poslanec Tomáš Kvapil a ředitel Vodohospodářské společnosti Olomouc Vladimír Procházka. V těchto výborech vnímáme stálost jako jejich přednost. Nový realizační tým je pětičlenný. Kromě mne a mé dlouholeté spolupracovnice Aleny Werkmannové v něm působí profesor Pražské konzervatoře Lukáš Herink, dirigent Jaromír M. Krygel a Helena Čadanová, která má na starosti především kontakty se zahraničím. S novým složením realizačního týmu došlo i k posunu v propagaci festivalu a dalších činnostech. Cítíme potřebu vnést na některé věci nový pohled, inovovat a dávat prostor novým nadějným umělcům.

Veřejnost jistě nejvíc zajímá program festivalu a v kterých chrámech se uskuteční jednotlivé koncerty.
Festivalových koncertů bude opět jako v minulých letech šest. Velikost a význam olomouckého festivalu je založen na koncertním provedení velkých duchovních skladeb. Letos k nim bude patřit Haydnovo méně známé oratorium Stabat mater ve svatováclavském dómu. Skladbu přednese v sobotu 10. října Moravská filharmonie, Spevácký zbor mesta Bratislavy a pěvecký kvartet složený z mladých českých a hlavně slovenských umělců pod taktovkou Petra Altrichtera. Ze země našich východních sousedů je i vynikající Slovenský filharmonický sbor, který letošní festival zahájí Rachmaninovými Nešpory v sobotu 19. září v chrámu sv. Michala. Koncert u kapucínů 23. září má charakter komorního večera spojeného s duchovní poezií, kterou přednese Bořivoj Navrátil, osobností večera bude harfenice Kateřina Englichová, spoluúčinkují hobojista Vilém Veverka a mezzosopranistka Karolína Berková. Atraktivní bude pro posluchače i koncert renesanční hudby v podání tělesa Octopus pragensis a varhaníka Pavla Černého 17. října u sv. Michala a pozornost zcela jistě vzbudí Hniličkova Jazzová mše u sv. Mořice 3. října.

Čerpáte repertoár z nabídky hudebních těles, nebo někdy iniciujete nastudování?
Obojí. Pro nastudování je předpokladem dostupnost notového materiálu a výše autorských poplatků. Bohužel, ne vždy se to podaří, ale myslím, že v průběhu patnácti minulých let se nám řada husarských kousků podařila. Programové pikantnosti volil dirigent Macura. Samozřejmě vítáme i kvalitní nabídky ze strany umělců, těles, skladatelů i zahraničních partnerů. Dramaturgickým vrcholem letošního festivalu bude provedení oratoria francouzského skladatele J. Masseneta Maří Magdalena na závěrečném koncertu v sobotu 24. října v chrámu Panny Marie Sněžné. Posluchači uslyší krásné a působivé dílo, se kterým se na našich pódiích mohou setkat velmi vzácně, v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava, Českého filharmonického sboru Brno, pěvecké party přednesou přední pěvecké osobnosti Adriana Kohútková, Jana Sýkorová, Tomáš Černý a Ivo Hrachovec pod vedením dirigenta Jaromíra M.Krygela. Sólisté, vyjma J. Sýkorové, dílo nastudují speciálně pro náš festival.

Neobáváte se, že současná ekonomická situace ovlivní návštěvnost?
Festival je velmi hodnotný, vstupné je nezměněno, děti a handicapovaní návštěvníci mají vstup volný. Předpokládáme proto minimálně stejný zájem o festival jako vloni.