Přestože Sametová revoluce je ve školách probírána už jako historická událost, spousta lidí má vzpomínky na tyto události v docela živé paměti. Vlastivědné muzeum v Olomouci se ve spolupráci s několika dalšími muzei rozhodlo uspořádat k příštímu 25. výročí této převratné události speciální výstavu, ve které nechce předávat pouze holá fakta z pohledu historiků, ale chce prezentovat zajímavé vzpomínky nejen známých, ale i obyčejných lidí. Období 80. a 90. let totiž ukrývá tisíce zajímavých příběhů, nechejte ty své vyplavat na povrch a představte je budoucím generacím.

Aby se vám vaše vzpomínky lépe vybavily, vrátíme se o 24 let zpět v čase. Je 19. listopadu roku 1989 a na vysokoškolských kolejích v Olomouci se objevují první letáky, které na ten stejný den zvou na veřejnou diskusi do Státního divadla Oldřicha Stibora, kde studenti i další obyvatelé Olomouce získávají první informace o násilném potlačení protestů v Praze na Národní třídě. O den později v nabité hale univerzity olomoučtí studenti vstupují do stávky a za týden se na půdě univerzity ustavuje koordinační výbor Občanského fóra. Pád komunistického režimu na Olomoucku běží naplno. Vzpomínáte, jak jste s tlačili v univerzitní hale, nebo jste jen šli kolem a celý mumraj pozorovali zpovzdálí. Víte, co jste měli oblečené na sobě a co se vám odehrálo v hlavě? Zpytovali jste svědomí za špatnou známku ve škole, prožívali neopětovanou lásku nebo jste se plni očekávání těšili světlé zítřky? Vaše zážitky jsou přesně to, co Vlastivědné muzeum zajímá.

V rámci sběrného dne, který proběhne v sobotu 23. listopadu od 10:00 do 18:00, můžete do Vlastivědného muzea nosit například samizdaty, fotky z dovolené v Jugoslávii i z fronty na banány, předměty spojené s exilem nebo rozdělením Československa, dobový tisk, reklamní letáky, pohledy, jízdenky na MHD, lístky na koncerty, transparenty, legitimace, zkrátka vše, co doma naleznete a mohlo by zajímat také ostatní "Uvítáme třeba i dobové hračky, obaly od potravin nebo domácí spotřebiče. Zkrátka předměty s příběhem, které se vztahují k době přibližně od roku 1986 až do 1992. Zajímají nás i vzpomínky, které budou naši historici zaznamenávat," vysvětluje Břetislav Holásek, ředitel Vlastivědného muzea Olomouc. Své vzpomínky s čerstvým porevolučním obdobím zmiňuje například bývalý rektor Univerzity Palackého Josef Jeřáb: "Všechno bylo ještě takové v plenkách. Vzpomínám si, jak nás měl čerstvý prezident Václav Havel jmenovat rektory, ale nevěděl jak to provést, stejně tak ani my nevěděli, co bychom měli dělat. Když konečně celý akt proběhl, zjistili jsme, že jej televize nahrála bez zvuku, a tak se vše opakovalo znovu jen pro televizní obrazovku. Protože šlo o velkou událost, všichni čtyři budoucí rektoři jsme se rozhodli, že si pořídíme nové černé boty. I když je každý sháněl v jiném městě. Dovezli jsme z Bratislavy, Prahy, Brna i Olomouce všichni úplně stejné černé boty, které jsme nazvali rektorky. To by se už v dnešní době nestalo," popisuje s úsměvem bývalý rektor a dodává, že právě takové předměty organizátory akce zajímají.

V Den D, kdy se velká sbírka uskuteční, je pro veřejnost připraven také bohatý program, promítat se bude například dokument Sametové dny či film Občanský průkaz. Po celý den bude navíc volný vstup do Vlastivědného muzea (mimo výstavu Poklady starého Egypta). "Jelikož z naší zkušenosti víme, že lidé se stydí a mnohdy se jdou jen pozeptat, co by se hodilo, a až pak zjistí, co všechno doma v šuplících mají, mohou kromě tohoto dne přispívat také v průběhu celého roku prostřednictvím digitalizovaného archivu www.europeana1989.eu," vysvětlil Holásek. Digitalizované záznamy a vybrané předměty se navíc mohou stát součástí výstavy k 25. výročí Sametové revoluce připravované Národním muzeem pro příští rok.

Europeana 1989 je mezinárodní projekt, který je v České republice organizován za podpory Národního muzea a Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Do projektu Europeana 1989 se loni zapojilo také také Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, v příštím roce bude následovat Maďarsko a Německo.