Účinně zkombinovat chirurgický a nechirurgický zákrok a výrazně ulevit pacientům s onemocněním srdce a cév, snížit délku jejich léčby a zároveň ji zlevnit. To vše umožňuje nový špičkový hybridní sál, který vybudovala olomoucká nemocnice. V těchto dnech jím procházejí první pacienti.

Během jedné operace se vyřeší efektivně hned několik problémů. Zásah je tak pro pacienta daleko méně náročný. Tak se dá zjednodušit hlavní přínos nového špičkově vybaveného operačního sálu, který pořídila olomoucká nemocnice. Takzvané hybridní výkony, při nichž se kombinují chirurgické a neinvazivní metody jsou sice běžné, jejich efektivnímu využívání ale v olomoucké nemocnici doposud bránilo především nedostatečné vybavení. "Používali jsme pojízdný rentgen, jehož výkon bohužel neumožňoval zobrazit detaily a některé výkony v periferních oblastech cévního řečiště proto nebylo možno provádět jinak než téměř naslepo," sdělil primář radiologické kliniky Martin Köcher, podle kterého nový sál disponuje speciálním rentgenovým ramenem, které umožňuje zcela novou kvalitu zobrazení.

Sál pro hybridní výkony spojuje výhody sterilního prostředí klasického chirurgického sálu a špičkové zobrazovací techniky. "Deska rentgenu je zároveň operačním stolem. To umožní velmi rychle přejít z běžného výkonu na kombinovaný," popsal přednosta druhé chirurgické kliniky Petr Bachleda.
Jak vlastně taková hybridní operace probíhá? Podle přednosty první interny Miloše Táborského je klasickým příkladem náhrada srdečních chlopní. "Chirurgové nachystají přístup k srdci malým řezem v hrudníku. Všechno ostatní už se provádí neinvazivním způsobem," vysvětlil Táborský a dodal, že tento druh výkonu výrazně snižuje riziko, které pacient podstupuje. "Pokud by totiž nastaly komplikace, můžeme ihned přejít k otevřené operaci," upozornil Táborský.
Další výhody hybridní operace vyzdvihuje i Petr Bachleda na příkladu výdutě břišní aorty. "Ta se léčí zhruba od sedmdesátých let, řešila se ale řezem přes celé břicho. To znamenalo dlouhou přípravu a následně týden na jednotce intenzivní péče, pak dva týdny na oddělení a rehabilitici. K tomu všechny možné komplikace jako zápal plic a podobně. Když to dobře dopadlo, pacient byl tři měsíce nemocný. Oproti tomu po endovaskulárním výkonu jde za pět až sedm dnůl pacient domů po svých," popsal Bachleda a zmínil, že přínos hybridní metody je i ekonomický. "Klasická operace sice byla levnější, nyní ale ušetříme velké částky za následnou péči, která je v dnešní době velmi drahá," vyzdvihl Bachleda.
Sál bude možno využívat i v úrazové chirurgii, bude na něm možno operovat například natrženou aortu, k čemuž často dochází při dopravních nehodách, využít ho lze i při vyjmutí infikovaných kardiostimulátorů laserem. "U těchto výkonů bohužel nikdy nelze vyloučit protržení srdečního svalu. To bohužel v devadesáti procentech končí smrtí. Na hybridním sále je ale pacient připraven k okamžité kardiochirurgické operaci. Riziko úmrtí se tak sníží na necelá dvě procenta," vyzdvihl Miloš Táborský.

Projekt modernizace komplexního kardiovaskulárního centra umožnil dovybavit všechna jeho pracoviště. Kromě speciálního rentgenu tak zdravotnické zařízení pořídilo například čtyři speciální ultrazvukové přístroje k vyšetření srdce, přístroje pro podporu dýchání, pro mimotělní oběh nebo dvě desítky monitorů životních funkcí. Náklady ve výši osmdesáti milionů korun jsou z pětaosmdesáti procent hrazeny z dotace z fondů Evropské unie.