Takřka na den přesně rok po sobě se na dvou místech vzdálených od sebe pár desítek kroků zřítí kus střechy a spadne na chodník. V prvním případě zabíjí, v tom druhém se s notnou dávkou štěstí nikomu nic nestalo. Náhoda? Tak vám to řeknou ti, kteří teď tuhle událost zametou podobně, jako zametli zřícené zdivo na 8. května.

Je to trochu jako dejavu. Opadne prvotní šok, zpráva je napsaná, fotky zveřejněné a konečně srkáte zasloužené kafe. Odfiltrujete všechny ty vzrušené sociálně síťové hlasy, které tvrdí, že jen telefonát od manželky, nestihnutá zelená na semaforu nebo rozvázaná tkanička zabránily tomu, aby dotyčný byl "pod tím". A přijdou otázky. Jak je možné, že si obě události jsou tak podobné, že k nim dojde na stejném místě a tak krátce po sobě?

Před rokem jsem spolu se skupinkou kolegů z dalších médií čekal v chodbě poškozeného domu na výsledek šetření statika. Venku uklízeli poslední stopy po tragédii, někdo už na místo položil svíčku a květiny. A statik přišel a vzrušeným hlasem mluvil o tom, jak už dlouho upozorňuje mocipány na to, že stařičké domy trpí tramvajovým provozem, že neštěstí se může stát znovu na jiném místě a že by se mělo urychleně začít jednat. A mocipáni vzápětí začali kroutit hlavami a říkat: no, musí se to pořádně prošetřit, probrat, prodiskutovat... A výsledek? Po pár měsících suché konstatování, že tramvaje za to nemůžou. Policie případ odložila a kdyby se neohradili pozůstalí po zabité paní, celá kauza by takzvaně "vyšuměla do ztracena". Teď má policie věc znovu na stole: na druhý pokus se pokusila hodit vinu na jakéhosi prý "nedostatečně kvalifikovaného" dělníka; státní zástupce ale na hru na čerta nepřistoupil a jeho stíhání zastavil. Policie tak hledá dál. A teď jí přibyl další tvrdý oříšek k louskání. Spea. Nikomu se nic nestalo, ale mohl to být doslova masakr, když se podíváte na záznam bezpečnostní kamery, která celou událost zachytila. Statika pozvou raději jiného a ten pro jistotu nic konkrétního neřekne. Alespoň novinářům ne. A den poté opět zazní rázná prohlášení, z nichž plyne, že vše se vyřeší zavedením nějakých nových razítek. Za pád římsy z polikliniky nejspíš může dávno mrtvý stavitel, který zřejmě někdy ve dvacátých letech udělal chybu v desetinné čárce. Proboha, vzpamatujte se. Už dva domy v centru nám spadly na hlavu. A spadne i třetí. Běžte se podívat, kolik krásných (a možná už načatých) říms podél trati přes centrum čeká na svou poslední kapku. Pokud někdo nevezme rozum do hrsti a nezačne koleje obalovat gumou tak, jak se to udělalo v Denisově a Pekařské, možná bude ulice 8. května lemovaná pomníčky podobně jako některé silnice. Říkám stejně jako před rokem: strčte si svoje nákladné rekonstrukce, kruhové křižovatky a krásné opravené parky plné nových chodníčků někam. Tady jde o život.