Výstavní bohatství, jímž se výtvarná Olomouc v poslední době těší, obohatil prezentací svého díla v Rubikonu na Dolním náměstí Středočech Oldřích Eichler. V pondělí 5. listopadu byla v této známé galerii otevřena jeho výstava. Odborné slovo k výstavě pronesl zlínský PhDr. Lubomír Filip Piperek.

Nejdříve uveďme několik biografických skutečností. Umělec se narodil v rpce 1941 ve středních Čechách, vystudoval nejdříve SUPŠ v Turnově, působil v Ústředí uměleckých řemesel v Praze, poté vystudoval v ateliéru prof. Jana Nušla Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a zbytek životní kariéry přižil jako výtvarník Státního divadla v Praze. Vedle řešení výtvarných problémů v divadle se soustavně zabýval malbou, především malbou ateliérovou, v níž řešil otázky harmonie barevných akordů, kompozicí barevných valérů a světelné afekty ve vztahu k námětů a zobrazeným či naznačeným reáliím. Směřování k abstrakci a trvalá vazba k naznačeným reáliím posouvá umělcovo výtvarné pojetí do světa imaginace, němž se domáhá slova výtvarná metafora.
Obrazy Oldřicha Eichlera jsou určitým stádiem existence, fází, jíž není cizí svědectví o minulosti, o zrodu a prapůvodu, ale na druhé straně ani náznak směřování. Důležité je, že jde o malování smysluplné, mnohovýznamové a obohacující.
O výstavu projevilo, jak už se stalo v Rubikonu zvykem, hodně olomouckých přátel výtvarného umění. Oceněn byl i přesvědčivý výklad vystaveného díla umělcovým přítelem PhDr. Lubomírem Filipem Piperkem.