V poslední inscenaci, se ve v Moravském divadle představilo ostravské Národní divadlo moravskoslezské hrou Michaila Bulgakova Moliér.

Premiéru Ostrava viděla 11. listopadu minulého roku. Připravil ji režisér Janusz Klimsza na scéně a v kostýmech Alexandra Babraje ve spolupráci s Klárou Špičkovou v roli dramaturgyně.

Kdo přišel, nebyl zklamán. To se o mnoha inscenacích na letošní Divadelní Floře říci nedá. Bulgakov napsal hru jako sugestivní střet individua s mocí, s mocí královskou i duchovní. Oba póly byly přesně určeny, dobírat se smyslu hry nebylo nutné, právo jedince na vlastní život a rozhodování o něm se stalo předmětem intrikaření a následné likvidace. Vše probíhalo v důmyslně promyšlené posloupnosti, z níž měla pro obecné povědomí vyplanout argument, že vše se děje v zájmu práva a ve prospěch lidstva. Manipulace s lidskou důvěrou je velmi starého data a živá a zhoubná je dosud.
Síla inscenace tkvěla ve schopnost herců vytvořit svébytné a přesvědčivé postavy, ať už to byly oběti či vládci. Síla inscenace tkvěla ve schopnosti vtáhnout do děje diváka a umožnit mu, aby se střetu pravdy a zla, zla a pravdy učastnil, aby ho prožil. Sugestivnost iluze byla gradována velmi konkrétní scénou a působivou zvukovou kulisou.
V hereckých výkonech nebylo kazu. Míra zaujetí pro jednotlivé postavy byla dána spíše úlohou určenou autorem. Obecenstvo aplaudovalo upřímně Janu Fišarivi v roli Moliéra, Anně Cónové a Renátě Klemensové, oběma představitelkám dam Bejárových, Vladimíru Polákovi v roli krále Ludvíka i Miroslava Ratajovi, Tomáši Jirmanovi, kteří svou osobitou hrou vyvolali vzpomínky na své působení v Olomouci.
O silný zážitek diváků se zasloužili všichni. Inscenace neměla chybu a je dobře, že se stala součástí Divadelní Flory.

Divadelní Flora ještě pokračuje prezentací alternativních. forem umělecké práce, filmy a koncerty v Konviktu. Vstup na tyto pořady je volný.