To se nám zase podařila jedna typicky malá česká akce. V době, kdy se na Ukrajině konečně začaly uklízet barikády, zrodila se nová vláda a padl nenáviděný prezident, v Olomouci se sešla demonstrace na podporu demonstrantů. Bohulibá akce přišla trochu opožděně. Přesně, jak je tady u nás bohužel dobrým zvykem.

Koukali jsme v redakci na tu pozvánku skoro až nevěřícně. Olomoucká pobočka Amnesty International hodlala na Horním náměstí uspořádat shromáždění k podpoře demonstrujících občanů Ukrajiny. Připravena má údajně být i petice. Byl by to bohulibý počin, pokud by přišel o týden dříve. Dorazil ale až v neděli večer a ono shromáždění se mělo konat v úterý. Nechci nijak zpochybňovat vážnost situace. Kdo ovšem pravidelně sledoval zpravodajství, věděl, že koncem minulého týdne se ona situace dost dramaticky proměnila a začaly nastávat ony vydemonstrované a krví zaplacené změny. Trochu jsme se proto pousmáli, že olomoučtí pořadatelé poněkud zaspali rychlý vývoj a očekávali jsme brzké storno, nebo třeba oslavný happening. To se ale nestalo. Asi třicet až čtyřicet lidí v úterý odpoledne na náměstí skutečně dorazilo. Pořadatelé ve žlutých úborech nabízeli k podpisu zmiňovanou petici a rozvinuli dokonce i transparent. Nechci jejich úsilí hanět, přijde mi to jen takové… Jak to říct? Trapné? Opatrné? Pro ukrajinské demonstranty, kteří tou dobou už většinou zřejmě dospávali etrémně vyčerpávající týden, měla taková podpora nejspíš podobný význam, jaký zřejmě o týden dřív přikládal exprezident Janukovyč informaci, že český protějšek váhá s jeho pozváním na státní návštěvu. Daleko větší význam měl čin olomoucké radnice, která těžce se hojícímu Kyjevu poslala sto tisíc korun. Není to mnoho, ale potěší to víc, než papír s padesáti podpisy. Kdyby každý z petentů vytáhl z kapsy kilo, i to by asi v době, kdy se země vzpamatovává z mnoha šoků, mělo jako akt podpory mnohem větší význam. Akce olomoucké Amnesty naštěstí zapadla. Je to dobře. Kdyby se o ní dozvěděl širý svět, měl by z nás zase jednou srandu. Možná bychom si už to zaspávání mohli konečně odpustit.