"Za normálních okolností máme závěrečné učňovské zkoušky ze tří částí – písemka, praktická a ústní zkouška. Letos udělalo ministerstvo "úlevu" v tom smyslu, že praktická zkouška zůstane povinná, ale ředitel školy rozhodne, jestli k ní budou žáci skládat ústní či písemnou zkoušku. Ideální varianta je samozřejmě písemka, protože tu napíšou všichni žáci během jednoho dne. A praktická zkouška se podle ministerstva může posunout klidně až na konec srpna. Datum je opět na řediteli, ale problém je v tom, že žáci by do data, kdy zkouška proběhne, měli vykonávat odborný výcvik. Ale s tím, jak je všechno zavřené, tak vzniká paradox, že žáci musí vykonávat odborný výcvik, ale nemají kde. My máme sice vlastní kadeřnictví a malou kuchyňku, ale jednak tam nemůžete najednou pustit všechny žáky, a také třeba do kadeřnictví nesmí zákazníci. Další paradox by byly závěrečné zkoušky v srpnu. Tady asi nikomu nedochází, že mistři odborného výcviku si taky někdy musí vybrat dovolenou. Teď si pět týdnů vybrat nemůžou, protože zabezpečují distanční výuku. Když budou ještě v létě ve škole, tak začnou vybírat dovolenou v září, říjnu? Navíc studenti mohou mít naplánované dovolené, loni se rozdávaly samé vouchery…," kroutí hlavou Sedláčková a navazuje na ni ředitel Pochyla: "My jsme na ten srpen nepřistoupili a co vím, tak většina škol v okolí také ne. Termíny maturit a závěrečných zkoušek máme nyní naplánované od druhé poloviny června do 2. července. Máme na webu harmonogram a v hlavě máme, jak to všechno zabezpečit, ale problém je, že se situace neustále mění."

Boj s chybějící praktickou výukou svádí na Štursovce tedy zejména studenti třetích ročníků. U dvou maturitních oborů chybějící praxe není takový oříšek. "Dvouletá nástavba Podnikání má dvoutýdenní praxi v prvním ročníku, takže tu studenti ještě stihli a nechybí jim. Praktická maturitní zkouška je pak čtyřhodinová písemka z účetnictví, takže tady problém nebude. U čtyřleté Gastronomie je praxe sice víc, ale není jí tolik, jako u tříletých oborů, kdy jde víceméně o polovinu studia. Větší část praxe by měli maturanti mít splněnou," vysvětluje zástupce ředitele Lubomír Škoda, který má na starosti maturitní ročníky. Přesto se nedá říct, že by byli maturanti ve výhodě. Poslední rok se připravují na zkoušky, jejichž podoba se mění každou chvíli. "Školy se zavíraly hned začátkem října a postupně jsme tedy přešli na online výuku. Já učím angličtinu a maturanty jsem nejprve začala připravovat na písemnou část, konkrétně na sloh. Ministerstvo vám slohovou část vzápětí zruší, takže se s žáky začnete připravovat na ústní část. Protože psát s nimi didaktické testy online není optimální. Ty si můžou napsat sami a v rámci konzultací probereme, kde dělají chyby. Do toho ale přijde z ministerstva další nařízení, že letos bude ústní část jiná, takže musíte vytvořit nové pracovní listy. Ty z CERMATu použít nemůže a pokud ano, tak je stejně musíte upravit pro letošní podobu. Takže sedíte nad pracovními listy, které po nocích a o víkendech přepracováváte a poctivě připravujete maturanty na ústní zkoušku. V momentě, kdy téměř všechny otázky k ústní zkoušce proberete, tak z ministerstva přijde, že vlastně ústní zkoušky žáci dělat nemusí. Takže vám začne zvonit telefon a plní se emailová schránka dotazy od maturantů, jak je to tedy s nepovinnou ústní částí," popisuje aktuální školní rok Sedláčková a dodává, že většina studentů se zatím přiklání k variantě vynechat ústní část.

Úřední maturita v letošním roce klidně mohla proběhnout

"Ze začátku studenti řešili, jestli maturita bez ústní části nebude mít nižší váhu. Samy vysoké školy pak začaly ubezpečovat, že důležitý je doklad o maturitní zkoušce, nikoli její konkrétní podoba. Já jsem s každým maturantem jednotlivě rozebírala jejich plány do budoucna, jestli se hlásí na vysoké školy atd. Když se nám třeba hlásí slečna na dějiny umění, tak jsem říkala, že udělá mnohem líp, když se bude věnovat studiu dějin umění, ze kterých jsou přijímačky. Pokud by se někdo hlásil na angličtiny a češtiny, tak je samozřejmě ústní zkouška na místě. Ale valná většina maturantů, které mám ve skupině, mi řekla, že z toho maturovat nechtějí a budou se soustředit na to, aby zvládli dobře napsat didaktický test, a aby zvládli praktickou zkoušku," doplňuje Sedláčková a zástupce Škoda jí dává za pravdu: "Mluvil jsem s třídními učiteli našich dvou maturitních oborů a z Podnikání jsou zatím pro ústní zkoušku z češtiny dva studenti, z Gastronomie nikdo. Ale oni mají čas se rozhodnout do 30. dubna, tak je možné, že se to ještě změní."

Velkým tématem je i návrh premiéra Babiše na úřední maturitu, který vzbudil rozporuplné reakce napříč veřejností. Na Štursovce se však vedení školy shodne na tom, že pro letošní rok mohla úřední maturita klidně být. "Když si vezmeme dvouletou maturitní nástavbu Podnikání, tak studenti za celé dva roky měli plnohodnotné jen jedno pololetí, které proběhlo se vším všudy včetně vysvědčení. Pak už se do školy téměř nepodívali, všechno doháněli distančně. Takže u toho dvouletého oboru by bylo dobře, kdyby byla úřední maturita," říká Škoda. "Řeči o tom, že by to bylo zadarmo, jsou zcestné. Maturanti museli vykonávat během studia nějakou práci, učit se, nějaké výsledky musí mít. Koneckonců všichni dostávali za každé pololetí vysvědčení. A hlavně si s tím poradí život. Člověk, který má na maturitě samé jedničky, ale jen proto, že se všechno doslovně našprtal a v praxi bude neschopný, tak ho zaměstnavatel stejně vyhodí. Naopak někdo, komu maturita nesedla, měl čtverky, ale bude to dříč, tak to může dotáhnout klidně i někam na ředitele. Koneckonců nás se na výsledky maturit taky nikdo neptal. Šlo jen o to, doložit vysvědčení. A na Slovensku proběhla úřední maturita už minulý rok, naše vysoké školy nabraly slovenské studenty i s úřední maturitou a nikdo žádný rozdíl neřešil. Šlo jen o to, doložit vysvědčení," vysvětluje Sedláčková.

Daleko větší problém je chybějící praxe u prvních ročníků

Chybějící rok a půl výuky (tedy téměř tři celá pololetí) u studentů závěrečných ročníků je problém. Daleko větší problém ale vedení Střední odborné školy obchodu a služeb spatřuje u letošních prvních ročníků. "Současní prváci byli ve škole jen do začátku října. Září je takové rozjezdové na rozkoukání, seznámení se se školou, stylem výuky, do toho jsou zde opravné maturity, takže studenti mají různě suplované hodiny. Tříleté obory mají týden školu, týden praxi a tu si ani pořádně nestihli vyzkoušet. Jeden týden měli školení, nakupovali si oblečení na odborný výcvik a než se k něčemu dostali, tak už je ze škol poslali domů. Za ten měsíc se mezi sebou ani pořádně neznají, neznají své učitele… letošní druháci si loni alespoň něco během půl roku zažili, ale ti prváci? Copak oni se stihli dostat k nějakému vaření nebo stříhání? Vždyť oni ještě ani neumí pořádně chytnout nůžky do ruky. A to je opravdu velký problém. Protože až se někdy otevřou školy, tak oni defacto přišli za tu dobu o celý rok výuky. A to je problém, který se s nimi bohužel ponese celým studiem. Druháci sice taky přišli o podstatnou část výuky, o praxi, ale alespoň něco stihli. Na druhou stranu oni mají jít v příštím roce do závěrečného ročníku a dělat závěrečné zkoušky po roce, kdy praxi nemohli vůbec nikde vykonávat. A co bude příští rok nikdo neví. Proběhla i nějaká diskuse o opakování ročníků, ale to také není tak jednoduché. To by musel zabrzdit komplet celý systém. Nemůžete otevřít nový první ročník, ale studenty těch posledních si nechat k opakování. Vznikl by tím strašný převis žáků a školy nejsou nafukovací, to nelze," zamýšlí se Sedláčková. "Další otázkou je, pokud by se začalo rozvolňovat a znovu by otevíraly služby a gastro provozy, tak jestli by vůbec chtěly vzít naše žáky na praxi. Ty podniky mají co dělat, aby vůbec přežily, a i když našim žákům za praxi neplatí tolik, jako běžným zaměstnancům, tak to jsou pořád výdaje navíc. Jsem zvědavý, jak se tato situace do budoucna bude vyvíjet," říká Škoda.

Ve stínu koronavirových opatření žijeme už přes rok. A žáci i učitelé na školách se shodují, že rok distanční výuky už je dlouhý. "Vy se snažíte, děláte všechno podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, připravujete žáky na zkoušky, ale pak je ze dne na den zase všechno jinak. Zjistíte, že jste opět strávili hodiny a hodiny práce nad něčím, co přijde vniveč. Většina kantorů, kteří se snaží distanční výuku dělat poctivě, tak jsou už opravdu vyčerpaní. Jsou to hodiny práce po večerech a o víkendech, kterou lidé ani nevidí. Pak jen slyšíte, že učitelé jsou už rok doma, tak co by ještě víc chtěli. Na studentech se to také podepisuje. Jasně. Jsou tady i tací, kteří si z toho udělali malé korona-prázdniny, ale naštěstí jich moc není. A takoví budou do budoucna nezaměstnavatelní. Většina studentů se ale snaží a nejraději by se vrátili hned zpět do školy. Všichni bychom už zkrátka rádi viděli nějaké světlo na konci tunelu," dodává závěrem ředitel Pochyla.