Rekonstrukce Pekařské a Denisovy ulice v centru Olomouce přinesla první poznatky archeologům.

Ačkoli zásadní objevy neočekávali vzhledem k tomu, že zde už od založení středověkého města byly ulice, některá překvapení výkopové šachty pro vodní, kanalizační a plynové potrubí nakonec přece jen odkryly.

Podle slov vedoucího výzkumu Richarda Zatloukala z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu bylo překvapením především to, že se v Pekařské ulici nenašly stopy slovanského osídlení, které bylo již dříve zaznamenáno v prostoru dnešního obchodního domu Koruna. Archeologové zjistili pouze stopy osídlení ze starší doby bronzové a několik vrstev staré komunikace z 13. století na pískovcovém podloží. „Mezi nimi byla také asi deseticentimetrová vrstva povodňových písků, to nasvědčuje, že se nedaleko mohlo nacházet mrtvé rameno řeky Moravy a slovanská osada ve dvoře dnešní Koruny byla tedy na jakémsi ostrově.“ Jak dále řekl, přirozeným protipovodňovým opatřením se v pozdější době mohlo stát to, že se ulice proměnila v odpadiště, navršené až do výšky 1,4 metru. V něm našli archeologové řadu zbytků předmětů z organických materiálů, zejména ze dřeva a kůže, například dvě podešve bot. „To vše se zde navršilo v průběhu 13. století, v následujícím století byla ulice vydlážděna a od té doby se terén zvedl už jen o několik desítek centimetrů,“ řekl R. Zatloukal.

Archeology naproti tomu nepřekvapily nálezy kosterních pozůstatků ze dvou hřbitovů. Na první narazili stavbaři při výkopu poblíž dnešní Městské knihovny. Patřil ke kostelu Panny Marie, zrušenému v osmdesátých letech 18. století a zbořenému v první polovině století devatenáctého. Druhý hřbitov se nacházel poblíž kostela sv. Mořice. Oba byly zrušeny za vlády Josefa II., poté byl katolický, evangelický i židovský hřbitov (až do začátku 20. století) v dnešním areálu výstaviště Flora.

Jak R. Zatloukal dále řekl, nelze čekat důležitější nálezy v Denisově ulici, protože ta se nachází na vysokém skalnatém podloží, nepředpokládá se ani, že budou odkryty zbytky tzv. Nové brány, která stávala do konce 18. století na pomezí Denisovy ulice a náměstí Republiky, právě kvůli skále a pozdějšímu umístění inženýrských sítí. Stavební práce zato na rohu ulic Ztracené a Ostružnické odkryly základy kašny Tritonů, která odtud byla přemístěna v roce 1880.

Podle R. Zatloukala jsou archeologové při výkopových pracích neustále přítomni, aby stavbu nezdrželi. Práce, jimž musí předcházet archeologický průzkum, by měly skončit v průběhu příštích několika týdnů.