Po zisku Superpoháru vstoupí fotbalisté Sigmy Olomouc dnes vpodvečer i do nového ročníku prvoligové soutěže, od nějž si Hanáci hodně slibují. Tým z Androva stadionu totiž pro letošek vyhlásil útok na evropské poháry, a pokud chce tento cíl naplnit, musí začít bodovat hned od úvodních kol. V tom prvním čeká Sigmu českobudějovické Dynamo, zápas na jihu Čech začne v 19 hodin.

České Budějovice byly v uplynulé ligové sezoně dlouho jedním z přímých protivníků Olomouce v boji o záchranu. Ligové jistoty dosáhly sice ještě dříve než disciplinárním odpočtem bodů paralyzovaní Hanáci, v novém soutěžním ročníku jsou však ambice obou dnešních soupeřů značně odlišné. Zatímco jihočeský klub pošilhává po klidném středu tabulky, vedení toho olomouckého vyhlásilo za jednoznačný cíl účast v pohárové Evropě a tedy umístění nejhůře do čtvrté pozice. I proto dnes chce Sigma posbírat na jihu Čech co nejvíce bodů, jak to ostatně prezentoval i její trenér Roman Pivarník: "Sílu Budějovic respektujeme, ale po zisku Superpoháru chceme i na úvod ligy naplno bodovat," neskrýval se za alibistické fráze nový olomoucký kouč.

Jak jste tedy připraveni na úvod ligy? Před Superpohárem v Liberci jste říkal, že v rámci přípravy ladíte především na ligový začátek.
Superpohár jsme samozřejmě chtěli získat, což se nám i podařilo, ale chystali jsme se opravdu především na ligu. Jsem rád, že máme za sebou jeden ostrý zápas venku. Budějovice musíme jako soupeře hodně respektovat, jsou doma tradičně silní a získávají zde body. Naše hra šla ale po Liberci hodně nahoru a uděláme teď vše pro to, abychom v Budějovicích naplno bodovali.

Po utkání s Libercem jste prozradil, že jste trefil deset hráčů ze základní jedenáctky, která proti vám nakonec skutečně nastoupila. Jak to vidíte proti Českým Budějovicím?
Tak s Libercem jsem měl tu výhodu, že jsme je předtím viděli v televizi v předkole Ligy mistrů. Co se týče Budějovic, mám samozřejmě informace z jejich generálky proti Čáslavi, která se jim nepovedla. V úvodu je to sice hodně těžké odhadovat, ale myslím si, že devět hráčů bychom měli trefit a náš tým na to připravit. My však chceme hrát hlavně svou hru a ten zbytek jsou jen takové pomocné prostředky, když víme, kde mají Budějovice silnější a slabší stránky.

V čem tedy hrozí největší nebezpečí od Českých Budějovic?
Na domácí půdě jsou to hlavně jejich standardní situace, které jejich hráči umí kopat, a pak také signály, které si před každým utkáním umí připravit a nacvičit.

Nemohla by být naopak vaší výhodou jejich pomalejší stoperská dvojice?
Oni si to umí zase uhrát takticky, ale nám by to přesto vyhovovat mohlo, protože třeba Doležal není rozhodně pomalý hráč a rychlostní typy máme i ve středové linii. Důležité ale hlavně bude, abychom si vývoj zápasu pohlídali tak, aby nám ta výhoda zůstala.

Bude vám někdo z hráčů chybět?
Absence kromě Klesnila nemáme žádné, s mužstvem už začali trénovat i Vašíček a Tomeček. Střevní virózu měl Heinz, několik dní netrénoval, ale už by měl být také v pořádku. Sestava bude podobná jako v Liberci, i když tam nějaké další varianty také máme.

Bude pro vás výhodou, že už máte jeden ostrý zápas v Liberci za sebou?
Na jednu stranu to výhoda je, na tu druhou si musíme uvědomit, že Budějovice už nás mohly vidět v televizi, stejně jako my předtím Liberec. Mají nás tedy zmapované, což je určitě menší výhoda. Já ale doufám, že jsme pořád ve větší výhodě my, protože jsme získali cenný pohár a navíc po dobrém výkonu, takže hráčům mohlo narůst sebevědomí.

Váš trenérský předchůdce Petr Uličný vždy před zápasy tvrdil, že doma se musí vyhrávat, zatímco ven se jezdí pro bod. Vidíte to stejně?
Kdo mě zná, tak ví, že se snažím vždy vyhrávat, doma i venku. Je v tom samozřejmě respektování síly soupeře, ale zároveň i sebedůvěra ve vlastní síly. Nikdy nebudu hráčům říkat, že si jedeme pro bod. Chceme vyhrát, uděláme pro to všechno, a pokud to bude stačit na remízu, tak máme pořád ten jeden bod z venku. Řeknu to asi takto: když hrajete na remízu, tak můžete remizovat nebo prohrát, kdežto když hrajete na výhru, tak máte ještě pořád možnost prohry i remízy, tedy dva stupně dolů. To je taková moje filozofie, hrát na výhru a mít stále ještě trošičku rezervu (smích).